Je výhodnější odejít do předčasného důchodu nebo vyčerpat podporu v nezaměstnanosti na úřadu práce? Je výhodnější pracovat na procenta a zvýšit si tímto způsobem důchod? Co je nejvýhodnější? To jsou časté otázky žadatelů o důchod, ale odpověď na ně není ani zdaleka tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát. Důležitá je totiž návratnost jakéhokoliv postupu.
Předčasný starobní důchod nebo úřad práce?
Lidé předdůchodového věku často zvažují možnosti, jakým způsobem si zajistit co možná nejnižší krácení předčasného důchodu, příp. i krácení nulové (tj. odchod do řádného „nekráceného“ starobního důchodu). Není ale možné se zaměřit pouze na výši krácení (o kolik odchodem do předčasného důchodu přijdu), ale je také důležité sledovat, o kolik peněz přijdu, pokud budu v evidenci úřadu práce a budu pobírat podporu, která bude nižší, než by byl předčasný důchod. Za jak dlouho se mi tedy vrátí finanční prostředky „obětované“ vyššímu starobnímu důchodu.
Př. 1: Pan Novák pobírá čistou mzdu 20.000 Kč. V zaměstnání podal výpověď a rozhoduje se, zda se má přihlásit do evidence úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo odejít do předčasného důchodu (cca o dva roky). Předčasný starobní důchod by po pokrácení (za předčasný odchod do důchodu) panu Novákovi vyšel 18.000 Kč. Pokud by vydržel 11 měsíců v evidenci ÚP a snížil si tak krácení a získal další dobu pojištění, vyšel by mu starobní důchod 19.000 Kč. Evidencí na úřadu práce by tak získal o 1.000 Kč vyšší důchod, což se na první pohled jeví jako velmi výhodné.
Podporu v nezaměstnanosti by pan Novák pobíral ve výši 45 % průměrné čisté mzdy, tj. ve výši 9.000 Kč. Za dobu 11 měsíců by tak obětoval rozdíl mezi předčasným důchodem, který by mohl pobírat (18.000 Kč) a podporou v nezaměstnanosti, kterou skutečně pobírá (9.000 Kč), tj. 18000 – 9000 = 9.000 Kč každý měsíc. Za 11 měsíců takto obětuje 11 x 9000, tj. 99.000 Kč, ale zvýší si důchod o 1.000 Kč. Návratnost takového postupu je tedy 99.000 / 1000, tj. 99 měsíců, tj. přes 8 let. Po více než 8 letech pobírání důchodu se tedy začne panu Novákovi vyplácet to, že neodešel hned do předčasného důchodu a měl vyplácenu nižší podporu v nezaměstnanosti.
Př. 2: Panu Novákovi z příkladu 1 nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, přesto uvažuje, že by si snížil krácení tím, že by jeden rok zůstal v evidenci úřadu práce. Za jeden rok, kdy by mohl pobírat 18.000 Kč měsíčně, se tedy vzdá 12 x 18.000 Kč, tj. 216.000 Kč. Starobní důchod se mu zvýší o 1000 Kč. Návratnost takového postupu tedy bude 216000 / 1000, tj. 216 měsíců, tedy 18 let. Po 18 letech pobírání důchodu se tedy panu Novákovi začne vyplácet to, že se o důchod nepožádal hned a čekal na nižší srážku (tedy na vyšší důchod).
Stejně můžeme brát v úvahu i pobírání invalidního důchodu:
Př. 3: Pan Novák z příkladu 1 nejenže bude pobírat podporu v nezaměstnanosti, ale také pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 10.000 Kč. Celkem tedy bude pobírat 10.000 Kč důchodu a 9.000 Kč podpory v nezaměstnanosti, tj. 19.000 Kč, tedy více než by měl předčasný důchod. Zde se neřeší návratnost – pan Novák na zvoleném postupu „vydělává“ od prvního dne. Postupem času by sice byl předčasný důchod vyšší, ale rozdíl by byl minimální.
Pracovat na procenta nebo pobírat důchod?
Problematice práce na procenta (práce nad nárok) se podrobně věnujeme v samostatném článku. Opět není možné pouze srovnat současnou a budoucí výši důchodu, ale je třeba vzít v úvahu dobu, za kterou se nám vrátí obětovaný důchod, tedy jaké částky se vzdáme na vyplacených důchodech a za jak dlouho se nám na vyšším důchodu vrátí.
Př. 4: Pan Procházka již dosáhl důchodového věku, bude i nadále zaměstnaný a rozhoduje se, zda si má požádat o přiznání důchodu nebo pracovat tzv. na procenta a svůj důchod si tímto způsobem zvýšit. Starobní důchod vychází panu Procházkovi ve výši 21.000 Kč. Pokud by si požádal o přiznání důchodu o 90 dní později, zvýšil by si důchod na 21.350 Kč. Pan Procházka tedy musel obětovat 63.000 Kč (3 důchody po 21.000 Kč), aby si svůj důchod zvýšil o 350 Kč měsíčně. Tento postup se mu začne vyplácet za 63000 / 350, tj. 180 měsíců, tj. 15 let. Teprve po 15 letech pobírání důchodu se panu Procházkovi začne vyplácet to, že pracoval na procenta.
Př. 5: Pokud by pan Procházka z příkladu 4 uvažoval o práci nad nárok v délce 180 dnů, výsledek by byl stejný, protože by si sice dvakrát zvýšil částku, o kterou se důchod navyšuje (z 350 Kč na 700 Kč), ale současně by se i dvakrát zvýšila částka, kterou musel obětovat (6 x 21.000 Kč).
Pozn.: V delším časovém horizontu by návratnost mohla být o něco kratší, vzhledem k vyšší výhodnosti výpočtu v dalších letech, která bývá častější.
Výše uvedeným způsobem můžeme porovnávat spoustu dalších variant, např. invalidní důchod I. nebo II. stupně vs. předčasný důchod, zaměstnání na nižší úvazek s nižším výdělkem vs. předčasný důchod, nemocenská vs. podpora v nezaměstnanosti vs. předčasný důchod apod.
Co je tedy nejvýhodnější?
Otázka „co je pro mě nejvýhodnější“ je často nezodpověditelná – vše totiž záleží na návratnosti zvoleného postupu a ta úzce souvisí s dobou, po kterou žadatel bude důchod pobírat. Tuto informaci však nikdo z nás dopředu neví. Jde tak spíše o to, jakou dobu návratnosti je žadatel ochoten akceptovat.
Tato diskuse dle př.1 mi připadá slušně řečeno velmi zavádějící a hraničící s dezinformací. Problém je v tom, že pokud dá zaměstnanec výpověď organizaci, tak ho UP nesmí zaregistrovat.
To není pravda. Takový zaměstnanec má pouze od začátku podporu ve výši 45 % průměrného výdělku (místo dvou měsíců po 65 % a 50 %), ale v evidenci ÚP být může a může pobírat podporu.
Dobrý den. Nějak jste zapomněl v Př.4, že onen pan Procházka za dobu 3 měsíců vydělá vždycky daleko víc, než by byla výše vyplaceného důchodu. Tím pádem nic neprodělá, pouze čas strávený v práci. Naprosto nesmyslný, zavádějící příklad. Jen naprostý hlupák by pracoval „na procenta“, pokud by vydělával méně, než by byl jeho přiznaný starobní důchod.
Váš názor má jednu zásadní vadu a to tu, že v obou případech by hypotetický pan Procházka mohl dále pracovat. Tj. pan Procházka může pracovat i v případě, že si o starobní důchod požádá a bude ho pobírat. To, kolik si tedy vydělá je pro výpočet návratnosti naprosto bezvýznamné. Pan Procházka si tedy za 3 měsíce může vydělat víc (Nevím, jak jste dospěl k tomu, že je tomu tak „vždycky“?), než by byla výše jeho starobního důchodu, ale protože si stejnou částku může vydělat s vypláceným důchodem i bez něj, nemá to s výpočtem návratnosti a „výhodnosti“ nic společného. Uvedený příklad je naprosto v pořádku. Naopak naprosto nesmyslná je vaše poslední věta, protože i člověk s nízkým platem může pracovat na procenta a pokud bud žít dost dlouho, může se mu to vyplatit (i když já práci nad nárok nakloněný nejsem).
Drobná poznámka k návratnosti práce nad nárok. Ten jednoduchý propočet platí za předpokladu, že je buď konstantní hodnota peněz, nebo že je důchod valorizován přesně o inflaci ;-). Aktuálně se však důchody valorizují o inflaci, plus 1/2 reálného růstu mezd, čili o něco (málo) rychleji… Takže ta návratnost bude trochu lepší, podobně jak v případě přiznání důchodu podle pravidel následujícího roku v článku zmíněném.
No, on názor, že „Jen naprostý hlupák by pracoval “na procenta”, pokud by vydělával méně, než by byl jeho přiznaný starobní důchod.“ je trochu mimo jednak proto, že příjmy krátce před žádostí o důchod mají na jeho výši minimální vliv ,pokud vůbec nějaký (neb se rozloží do průměru výdělků od r 1986), a záleží hlavně na konkrétní situaci. Kolegyně je vdaná, nouzi nemají, manžel by ji „i uživil“, je ročník 1957, a jelikož byla „vánoční dárek“ a vychovala dvě děti, dosáhne nároku na důchod letos 24. srpna. K tomuto datu jí ovšem bude chybět asi 42 dnů k tomu, aby získala další celý rok pojištění (a tedy 1,5 procentní výměry navíc), takže zvažovala posunout žádost o důchod zhruba na polovinu října. Ve finále se ovšem rozhodla, pokud se něco zásadně nezmění, že o důchod pravděpodobně zažádá až v lednu, po získání dalších 90 dnů práce nad nárok. Tak se jí totiž zvýší procentní výměra za cca čtyři a půl měsíce práce nad nárok o 3 % a ještě je předpoklad, že důchod přiznaný v lednu 2019 bude výhodnější, než valorizovaný důchod z r. 2018 (což se dozvíme koncem září). A jelikož „statistická žena“ v současné době pobírá důchod asi 27,5 roku, je slušná naděje,, že se té návratnosti dožije.