V obecné rovině se důchody počítají z výdělků od roku, který následuje po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let, nejdříve však od roku 1986 a ze získaných dob pojištění. V případě invalidních důchodů do výpočtu vstupuje také tzv. dopočtená doba, kdy je žadateli „pojištěna“ i doba od vzniku invalidity do budoucna do data dosažení důchodového věku bezdětné ženy. Zákon o důchodovém pojištění však některým skupinám žadatelů o invalidní důchod zaručuje určitou minimální výši přiznaného invalidního důchodu, pokud splní zákonem vyžadované podmínky (kromě invalidního důchodu z mládí, je třeba získat potřebnou dobu pojištění). Těmto osobám je (pokud je to možné) spočítán invalidní důchod „klasickým“ způsobem, přiznaná částka však nesmí být nižší než částka zaručená tímto „ochranným výpočtem“ (oba výpočty tedy „klasický“ i „ochranný“ se porovnají a přizná se ten pro žadatele východnější).

Koho se „ochranný výpočet“ invalidního důchodu týká?

Invalidní důchod z mládí

Invalidní důchod z mládí je formou invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod). Invalidní důchod z mládí je možné přiznat osobě s trvalým pobytem na území ČR, která dosáhla alespoň 18 let věku, invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nezískala potřebnou dobu pojištění. Typicky jde např. o mentálně postižené občany, kteří nemohli potřebnou dobu pojištění studiem nebo prací získat. Invalidní důchod z mládí je jediný druh důchodu v českém důchodovém systému, u kterého se nezjišťuje splnění podmínky potřebné doby pojištění.

Mladí invalidní důchodci do 28 let

Ochranný výpočet se týká také mladých invalidních důchodců, kterým byl invalidní důchod přiznán před dosažením 28. roku věku. Podmínkou, aby byl ochranný výpočet proveden, je, aby žadateli v době od 18 let do data vzniku nároku na invalidní důchod nechyběl jeden rok doby pojištění nebo více – tj. může chybět nejvýše 364 dní pojištění. Jako doba pojištění se pro tyto účely kromě „zaměstnání“ nebo samostatné výdělečné činnosti hodnotí i prvních šest let studia po 18. roce věku a veškerá doba evidence na úřadu práce (neplatí zde omezení na 1 rok). Žadatel musí získat potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod.

Invalidé, kteří odpracovali alespoň 15 let

Stejný ochranný výpočet se týká také pojištěnců, kteří do vzniku nároku na invalidní důchod získali alespoň „čistě“ odpracovaných 15 let pojištění. Do této doby se nepočítají náhradní doby pojištění (studium, péče o dítě do čtyř let věku, evidence a úřadu práce atd.). Žadatel také musí získat potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod.

Za splnění výše uvedených podmínek nesmí (nesměl) být invalidní důchod přiznán v nižší částce než (vč. pohledu do minulosti):

Částky uvedené v tabulce jsou platné pro přiznání důchodu v daném roce. Neznamenají minimální výši důchodu v letech následujících. Např.: Invalidní důchod z mládí byl v roce 2004 přiznaný v částce 5.946 Kč. Tento důchod je následně valorizován. V roce 2023 byl invalidní důchod z mládí přiznáván ve výši 14.667 Kč (15 312 Kč po mimořádné valorizaci), což ale neznamená, že stejný důchod přiznaný v roce 2004 musí být v roce 2023 vyplácen v této výši. Částka 14.667 Kč (resp. 15 312 Kč) platí pouze pro důchody přiznané v roce 2023, nikoliv dříve. Důchod z roku 2004 by se po valorizacích vyplácel od lednové splátky důchodu roku 2023 v částce 13.971 Kč a po mimořádné valorizaci v částce 14 600 Kč.

Výpočet invalidního důchodu

Výpočet invalidního důchodu, jehož částka je uvedena v tabulce výše, je v roce 2024 následující:

V souladu s ust. § 42 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb, o důchodovém pojištění (citován níže), se za osobní vyměřovací základ (OVZ) považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro rok 2022 (rok, který o dva roky předchází rok přiznání důchodu) byl stanoven všeobecný vyměřovací základ 40.638 Kč a přepočítací koeficient 1,0819. Vynásobením těchto částek získáme OVZ 43.966 Kč. Nyní již výpočet invalidního důchodu probíhá velmi podobně výpočtu starobního důchodu. Pomocí redukčních hranic (do částky 19.346 Kč se hodnotí 100 %, nad tuto částku se hodnotí 26 %) získáme výpočtový základ 25.748 Kč (19346 + (43966 – 19346) x 0,26). V souladu s níže citovaným odst. 2 činí procentní výměra invalidního důchodu III. stupně (vč. invalidního důchodu z mládí) 45 % této částky, tj. 11.587 Kč. Po přičtení základní výměry důchodu 4.400 Kč, získáme výši důchodu 15.987 Kč. V případě, že se jedná o invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně, je výpočet totožný, pouze s tím rozdílem, že procentní výměra důchodu činí 15 % výpočtového základu (u I. stupně, tj. třetinu procentní výměry spočítané výše) nebo 22,5 % výpočtového základu (u II. stupně, tj. polovinu procentní výměry spočítané výše).

Stejný výpočet platil o pro předchozí roky, pouze s jinými vstupními údaji (koeficienty, redukční hranice apod.).

Zákonná úprava
§ 42 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů:

(1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá).

(2) Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně.

(3) Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok.

(4) Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Článek si můžete stáhnout, vytisknout nebo poslat.