Příspěvek na péči, péče o osobu závislou a výpočet důchodu

Příspěvek na péči o osobu blízkou

Příspěvek na péči o osobu blízkou, tzv. závislost, dříve také nazývaná bezmocnost, se dělí na 4 stupně závislosti.

Výše příspěvku na péči

Výši příspěvku na péči o osobu blízkou zobrazuje následující tabulka. Na výši příspěvku mají vliv dva faktory. Prvním je věk opečovávané osoby a druhým je stupeň závislosti, který byl opečovávané osobě přiznán.

Stupně závislosti

Jak již bylo uvedeno výše, závislost dělíme na 4 stupně – I., II., III., IV., někdy také nazývané lehká, středně těžká, těžká a úplná závislost. Při posuzování stupně závislosti, který má vliv na výši příspěvku, se zohledňuje: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.

Žádost o příspěvek na péči

Žádost o příspěvek na péči se podává na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR. Při podávání žádosti o příspěvek vyplníte Žádost o přiznání příspěvku na péči a formulář Oznámení o poskytovateli pomoci. Úřad práce poté po vypracování posudku lékařem vydá rozhodnutí o případném přiznání příspěvku na péči.

Péče o osobu blízkou a důchod

Při posuzování zápočtu péče o osobu blízkou pro nárok na důchod a jeho výši, je třeba si opečovávané osoby rozdělit do několika skupin. Tou první jsou děti do 10 let. Pokud pečujete o dítě do 10 let, které má přiznanou závislost (dříve šlo o dítě dlouhodobě zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči) a je jedno jaký stupeň, tato péče se vám plně započítává do důchodu.

Druhou zmiňovanou skupinou je péče o osobu blízkou starší 10 let. Aby se vám tato péče započítávala do důchodu, je třeba, aby opečovávaná osoba měla přiznaný alespoň druhý stupeň závislosti. Jestliže byste pečovali o osobu, která není osobou blízkou, je třeba pro zápočet na důchod splnit ještě také podmínku společné domácnosti.

Osoba pečující o osobu závislou na péči jiné osoby v II. až IV. stupni závislosti (u dětí do 10 let i v I. stupni) je i zdravotně pojištěná (je státním pojištěncem).

Před rokem 2007 nebyly uznávány stupně „závislosti“, ale jednalo se o tzv. „bezmocnost„. Ta se přiznávala ve třech stupních – částečná (nejlehčí stupeň), převážná (střední) a úplná (nejtěžší). Doba péče se započítává v případě, že opečovávaná osoba byla uznána osobou převážně nebo úplně bezmocnou. Péči o částečně bezmocnou osobu je možné hodnotit pouze v případě, že opečovávané osobě bylo v době péče alespoň 80 let. Dětem (do 18 let) se nepřiznávaly bezmocnosti, ale šlo o „dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči“ nebo „dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči zvlášť náročnou“. Doba péče o tyto děti se také hodnotí.

Aby se doba péče vykonávaná po 31. 12. 1995 hodnotila jako tzv. náhradní doba pojištění při výpočtu důchodu, je třeba, aby byl nejpozději do dvou let od ukončení péče na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podán Návrh na zahájení řízení o vydání rozhodnutí OSSZ (PSSZ, MSSZ) o době a rozsahu péče o osobu závislou na péči jiné osoby. Zmeškání dvouleté lhůty pro podání „návrhu“ se běžně promíjelo a proto byla tato podmínka u péčí skončených po 31. 1. 2018 zrušena a platí pouze u péčí skončených před 1. 2. 2018. Tento „návrh“ podává pečující osoba také v případě žádosti o důchod. Pro podání „návrhu“ kontaktujte místně příslušnou OSSZ (místní příslušnost se řídí trvalým bydlištěm opečovávané osoby).

O době péče vykonávané před 1. 1. 1996 rozhoduje ČSSZ až v rámci řízení o přiznání důchodu.

Jaká částka se započítává jako příjem do důchodu?

Při splnění výše uvedených podmínek se doba péče plně započítá do doby pojištění. Zjednodušeně řečeno doba péče se hodnotí stejně, jakoby osoba pečující byla zaměstnaná.

Obecně se při výpočtu důchodu v období péče nehodnotí žádné výdělky. Doba péče je tzv. vyloučenou dobou (co je to?) a nezhoršuje, ale ani nezlepšuje průměr z výdělků získaných mimo období péče. V případě souběhu péče a zaměstnání na zkrácený úvazek si žadatel o důchod může vybrat, zda chce dobu vyloučit (viz výše, většinou východnější) nebo zhodnotit výdělky ze zaměstnání.

Výjimka od výše uvedeného odstavce nastává v případě, že doba péče trvala alespoň po dobu 15 let. Zde začíná platit „ochranný mechanismus“ uvedený v § 19a zákona č. 155/1995 Sb., který stanoví (zjednodušeně):

1. že starobní a invalidní důchod pečující osoby musí být spočítán tak, že se doba péče vyloučí (viz výše) a dále,
2. že je třeba provést srovnávací výpočet, kdy se doba péče nevyloučí, ale jako vyměřovací základ (výdělek) se v období po 31. 12. 2006 zhodnotí vyplacené příspěvky na péči a v období před 1. 1. 2007 se zhodnotí částka 96.000 Kč, která se pomocí přepočtu sníží na tehdejší hodnotu peněz. K této částce se připočítá případný přivýdělek pečující osoby.

Poté je důchod přiznán v nejvyšší vyměře z výše uvedených variant (zjednodušeno – podrobně vysvětleno následující v citaci).

§ 19a zákona o důchodovém pojištění

(1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. e) nebo § 102a (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16.

(2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje

a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté a páté, nebo

b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu,

a to podle toho, co je pro tohoto pojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí.

(3) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje

a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první,

b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první.