Nárok na invalidní důchod – kolik let pojištění potřebujeme?

Nárok na invalidní důchod – špatný zdravotní stav nestačí

Nárok na výplatu invalidního důchodu nevzniká automaticky po uznání invalidity posudkovým lékařem. Mimo uznání invalidity (a není rozhodující, zda jde o invaliditu 1., 2., nebo 3. stupně) vyžaduje zákon o důchodovém pojištění splnění také druhé podmínky – získání potřebné doby pojištění. Jakou dobu pojištění je třeba získat („odpracovat“), je uvedeno v § 40 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

(1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku

a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.

(2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

V jakém rozsahu se počítají různé doby pojištění pro hodnocení vzniku nároku na invalidní důchod?

Odstavec 1 jasně definuje, kolik je třeba získat doby pojištění, aby vznikl nárok na výplatu invalidního důchodu. Do těchto dob se započítává také studium/učení před 18. rokem věku a prvních šest let studia po 18. roce věku. U pojištěnce mladšího 20 let je uvedeno „méně než jeden rok“, což lez chápat jako „stačí alespoň jeden den pojištění“. Jestliže se někdo stane invalidním např. ve 24 letech, musí získat nejméně 3 roky pojištění (přesně 1095 dní), jinak mu nárok na výplatu invalidního důchodu nevznikne.

Jiná situace je u invalidů, kterým již ke dni vzniku invalidity bylo 28 let. Ti musí získat nejméně 5 let pojištění, přičemž tato doba se primárně zjišťuje z posledních 10 let před vznikem invalidity (tzv. rozhodné období). Podmínku „pět let z deseti“ je možné splnit také v kterémkoliv období deseti let po vzniku invalidity (vysvětleno níže).

Př. 1: Muž narozený 1. 1. 1980 byl k 10. 3. 2013 uznán invalidním. Vzhledem k tomu, že ke dni vzniku invalidity bylo žadateli o důchod 33 let, bude se potřebná doba pojištění zjišťovat z posledních 10 let před vznikem invalidity – rozhodné období je od 10. 3. 2003 do 9. 3. 2013. V této době musel žadatel získat alespoň 5 let (1825 dní) pojištění, jinak mu nárok na přiznání invalidního důchodu nevznikne.

Ještě poněkud odlišná je situace u invalidních osob, které dosáhly alespoň 38 let věku. U těchto invalidů se nejprve zjišťuje stav získané doby pojištění v poledních 10 letech před vznikem invalidity. V tomto případě musí také získat nejméně 5 let pojištění. Jestliže tuto podmínku nesplní, ověřuje se dále, zda žadatel o invalidní důchod nezískal v posledních 20 letech před vznikem invalidity alespoň 10 let doby pojištění.

Př. 2: Muž narozený 1. 1. 1970 byl k 1. 5. 2013 uznán invalidním. V době vzniku invalidity mu bylo 43 let. V rozhodném období od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2013 získal pouze 4 roky a 227 dní pojištění – podmínku 5 let pojištění z posledních 10 let nesplnil. Vzhledem k tomu, že už mu bylo 38 let, bude se zjišťovat také splnění podmínky získání 10 let pojištění z posledních 20 let před vznikem invalidity. V rozhodném období od 1. 5. 1993 do 30. 4. 2013 žadatel o důchod získal 11 let a 357 dní pojištění a nárok na přiznání invalidního důchodu mu tedy vznikl.

Zákon o důchodovém pojištění dává ještě jednu možnost, pokud není splněna podmínka získání potřebné doby pojištění pro vznik nároku na přiznání invalidního důchodu. Ve výše uvedeném odst. 2 se uvádí, že „Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity„. Toto ustanovení umožňuje „hýbat“ nebo „posouvat“ rozhodným obdobím do doby po vzniku invalidity. Potřebnou dobu pojištění je tak možné po vzniku invalidity „dopracovat“.

Je však třeba připomenout, že tato možnost se týká pouze podmínky získání „5 let z posledních 10“, a že stále jde o desetileté období, takže to co na konci rozhodného období napracujete, může na začátku ubývat.

Př. 3: Žena narozená 1. 3. 1985 byla od 1. 1. 2015 uznána invalidní. Ke dni vzniku invalidity jí bylo 29 let a musí tak splnit podmínku získání 5 let pojištění z posledních 10 let (rozhodné období je od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014). Tato žena nemá za celý život jinou dobu pojištění kromě zaměstnání, které vykonává od 1. 1. 2012. V době před vznikem invalidity žadatelka o důchod nezískala potřebných 5 let pojištění z posledních 10 let – získala 3 roky. Pokud by tato žena i nadále pokračovala ve svém zaměstnání a pracovala další dva roky, podmínku získání potřebné doby pojištění by splnila. Rozhodné období by se „posunulo“ na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016 a v tomto období již žadatelka o důchod potřebnou dobu pojištění splnila.

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Vše výše uvedené neplatí v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tom případě se splnění podmínky získání potřebné doby pojištění nevyžaduje a invalidní důchod je přiznán i bez získání potřebné doby pojištění.

Invalidní důchod v mimořádných případech

Mimo výše uvedené, umožňuje zákon o důchodovém pojištění přiznat invalidní důchod i bez potřebné doby pojištění. Jedná se o tzv. invalidní důchody z mládí, které se přiznávají např. mentálně postiženým dětem, které stěží mohou získat potřebnou dobu pojištění uváděnou výše. Invalidní důchod z mládí se nejčastěji přiznává od 18. roku věku. Je definován v § 42:

Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění.

Článek si můžete stáhnout, vytisknout nebo poslat.