Jak ovlivní práce nad nárok, někdy také nazývaná „práce na procenta“ výši starobního důchodu a vyplatí se?
Jak se zvyšuje starobní důchod?
Za výdělečnou činnost vykonávanou po vzniku nároku na starobní důchod a bez pobírání starobního důchodu nebo invalidity třetího stupně, náleží za každých kalendářních 90 dní této činnost zvýšení výpočtového základu o 1,5 %. Do dosažení důchodového věku získáváte 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění (365 dní). Tímto způsobem si můžete zvýšit svůj budoucí starobní důchod. Do doby nad nárok se nezapočítávají dny nemoci.
Do doby pojištění po vzniku nároku na starobní důchod se nehodnotí tzv. doby odečítané (např. dočasná pracovní neschopnost – nemocenská). Doba odečítaná pak „odsune“ datum, kdy dojde k získání 90 dnů.
Jestliže pojištěnec nezíská celých 90 dní, aby mohlo dojít ke zvýšení důchodu, je tato doba přičtena k době pojištění získané před vznikem nároku na starobní důchod.
Zvýšení důchodu dle zákona
Zvýšení důchodu za práci po nároku na starobní důchodu řeší mimo jiné § 34 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb.:
„Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.“
Zvyšuje se o 1,5 % z důchodu?
Ne. Jak je uvedeno výše, 1,5 % se nepočítá z důchodu, ale z výpočtového základu. Obecně lze říci, že nejčastěji těchto 1,5 % za 90 dní je od 250 Kč (u nižších důchodu, okolo 10.000 Kč) až po 400 Kč (u důchodu přes 22.000 Kč).
Vyplatí se pracovat nad nárok?
To musí zvážit každý žadatel sám. Je třeba si uvědomit, že u důchodu 20.000 Kč si sice zvýšíte důchod zhruba o 340 Kč, ale zároveň „přijdete“ o tři nevyplacené důchody (60.000 Kč). Návratnost je poté 176 měsíců, tedy 14,7 roku (60000 / 340 = 176,5 měsíců). Obecně se návratnost za práci nad nárok pohybuje mezi 12 až 15 lety.
Invalidní důchodce a práce nad nárok
Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu prvního a druhého stupně (dříve částečný invalidní důchod) si mohou starobní důchod zvýšit stejně jako ostatní občané, tedy o 1,5 % výpočtového základu za 90 dní.
Poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod) se po nároku na starobní důchod zvyšuje procentní výměra starobního důchodu (až si o něj požádá) o 1,5 % za každý rok pojištění, tedy stejně jako doba do nároku na starobní důchod.
Zvyšování důchodu za práci po nároku na starobní důchod se věnuje § 34 odst. 2 – 6 zákona o důchodovém pojištění (většina ustanovení mimo odstavce 2 – popsaného výše – a odst. 4, který řeší zvýšení důchodů pracujících důchodců, se v praxi využívá zřídka).
Vážený pane doktore,
lze působem podle § 34 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb. zhodnotit i dobu výdělečné činnosti po dobu, kdy není přiznaný starobní důchod vyplácen (pobírán) z důvodu, že o něj bylo požádáno po více jak pěti letech od nároku na něj, a jeho vyplacení tak brání § 56 odst. 1 písm. b) věta druhá zák. č. 155/1995 Sb.
Díky za odpověď, LK
Dobrý den,
ano, lze, ale datum přiznání důchodu musí být za obdobím, které chcete takto zhodnotit.
K. Mařík
Dobrý den,
velice děkuji za odpověď.
Problémem je, že důchod byl přiznán od 5. 5. 2015 a vyplácen je s ohledem na datum podání žádosti o něj (14. 6. 2022) a ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) větu druhou zák. č. 155/1995 Sb. (5letá prekluzivní lhůta) od 14. 6. 2017. Doby výdělečné činnosti v období od 5. 5. 2015 do 13. 6. 2017 tak v souladu s Vaší odpovědí zhodnotit dle § 34 odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb. nelze, přestože to na první pohled vypadá, že obě podmínky tohoto ustanovení (výkon výdělečné činnosti i nepobírání důchodu) jsou splněny.
S pozdravem, LK
Ano, proto píši, že datum přiznání důchodu musí být za obdobím, které chcete takto zhodnotit. S ohledem na datum uplatnění žádosti bylo datum přiznání důchodu zvoleno zcela nevhodně.
Vážený pane Maříku, do důchodu mám odejít dle věku 2.12.2021. K 31.12. budu mít odpracováno 47let a 275 dní. V případě, že budu dál pracovat na procenta do 31.3.2022, dosáhnu na násobek odpracovaných 48 let a v těch 4 měsících + je tedy i nárůst 1,5 % z výpočtového zákl za 90 dní. Pro jednoduchost budem pracovat s vyměřeným důchodem 20000 a bez valorizací. Takže proti sobě stojí 3-4 nevyplacené důchody, cca 60-80 tisíc a navýšení násobku za opracovaná léta ze 47 na 48 + 1,5%z výp. základu. Zkuste určit přibližné navýšení důchodu částkou ( měsíční) za těchto podmínek, děkuji František
K datu odchodu do starobního důchodu budu mít bych měl započteno 47 let a 180 dní. Aby se mi započítalo 48 let musel by bych přesluhovat více jak 6 měsíců. Za jeden odpracovaný rok se zvýší důchod o 1,5% z vypočtového základu. Zvýší se zároveň o 1,5% za každých 90 dní odpracovaných navíc.
Mám ve svých 53letech odpracovaných 50let,protože jsem pracovala od 15let a pak jako ošetřovatelka v ÚSP a mám to spočítané přímo ze státní správy v Praze,protože jsem před rokem onemocněla a žádala o invalidní důchod,který jsem dostala ve výši 13050Kč-3.stupeň.Chtěla bych vědět,kdy si můžu zažádat o starobní důchod.Děkuji předem za odpověď.
V 53 letech opravdu 50 let odpracováno nemáte.
Dobrý den,
děkuji za Váš web a informace… Také bych mohla odejít do starobního důchodu (2.4.2017, nar.2.12.1956, dvě děti), ale volím variantu „nad nárok ,na procenta”. Mám krásné zaměstnání a možnost ještě zůstat aktivní. Výplatu důchodů tedy budu žádat zpětně – tuto možnost (až 5 let) nezmiňujete. V době, kdy banky nabízejí takřka nulový úrok, pro mě není podstatné kde mám peníze uložené.
Návratnost tedy nastane v době kdy se rozhodnu a o vyplacení zpět požádám. Nebo se mýlím?
zdravím všechny kolegy v této věkové kategorii a přeji hodně zdraví. Milada
Tuto možnost skutečně nezmiňuji, protože se mýlíte. Nemůžete současně si současně nechat důchod zpětně vyplatit a k tomu chtít stejnou dobu hodnotit jako práci na procenta.
Dobrý den,
děkuji za informace – byly přehledné, srozumitelné, našla jsem rychle, co jsem potřebovala.
Marie Nováková
Jen úvaha k tomu, zda se vyplatí pracovat nad nárok „na procenta“. Ta doba návratnosti mezi 12 – 15 lety je jasná a dlouhá a nejistota velká, čili opravdu to je na vlastní úvaze. A mnohdy je opravdu lepší vrabec v hrsti…
Na druhé straně, podle údajů MPSV byla v r. 2015 ukončena výplata starobního důchodů (tj. příjemce zemřel) v průměru u mužů po 19,1 letech vyplácení a u žen po 27,5 letech vyplácení. A současně podle výzkumné zprávy „Kvalita života českých seniorů v roce 2014“, kterou publikoval „Klub společenských věd“, uvádělo svůj zdravotní stav jako „Dobrý, uspokojivý, či Vcelku dobrý, případně spíše dobrý“ 68 % osob ve věkové kategorii 60 – 69 let, dále již jen 52 % osob v kategorii 70 – 79 let a v kategorii 80 a více let pouze 37 % osob.
Mně osobně z toho plyne, že významná část lidí dnes v předdůchodovém věku se pravděpodobně dožije více než 80 let, avšak bohužel nikoli ve zdraví. Což v praxi znamená (vidím to u své 81 leté matky) poněkud větší potřebu financí k zajištění i běžných potřeb, o nákladech na udržení přiměřeného zdravotního stavu nemluvě, stejně jako faktické nemožnosti či obtížnosti si jakkoli jako osmdesátník třeba přivydělat.
Samozřejmě, o zítřku předem nikdo nic neví. Nicméně, statisticky vzato, je pravděpodobné, že při „práci na procenta“ po nějakou rozumnou dobu (několik let už je asi špatně) se ztráta tří důchodů za každé 90 denní období práce navíc vrátí, a může zajistit snažší život ve vysokém věku. Tedy pokud se jej dožijeme, což nevíme, takže jedině ten odhad. A zajímavá může být při práci „nad nárok“ i kombinace práce „na procenta“ s jednorázovým vyplacením „dlužných“ důchodů za část doby takové práce, v závislosti na datu, ke kterému skutečně (zpětně) požádám o starobní důchod. Jak takové peníze použijeme již záleží jen na nás.
Mimochodem, něco málo práce „na procenta“ může být zajímavé hlavně u žen. Nedávno si mi stěžovala bývalá spolužačka (ročník 1957) na „diskriminaci žen“ při stanovení důchodu, neb její kolega (ročník 1954), s prakticky stejným příjmem, odcházející do důchodu ve stejném měsíci jako ona, dostal o téměř 700 Kč měsíčně vyšší důchod… Přičítala to tomu, že byla 2x na mateřské, což je nesmysl. Ale vůbec nevzala v potaz, že má (neb je mladší) dobu pojištění včetně náhradních dob o tři roky kratší, než ten její kolega. Přitom by jí stačilo pracovat o 270 dnů déle (nikdo ji z práce nevyháněl, leč zahrádka volala) a byla by na tom prakticky stejně…
Pěkné doplnění. Děkuji.
Dobrý den,
srdečně zdravím a gratuluji ke skvělému webu.
Tak přehledný, logicky a hierarchicky dobře uspořádaný, obsažný a přtom velmi srozumitelný web jsem už dlouho neviděl. Každá věta má dobrou vypovídací hodnotu, žádná omáčka, žádné složité právnícké formulace.
Je zřejmé, že autor se v dané problematice skvěle orientuje!
Dělám si přípravu k žádosti o starobní důchod a vše potřebné nacházím na tomto webu.
Ještě jednou gratuluji, přeji dobré zdraví a neutuchající chuť do práce.
Vladimír Pleva