Nárok na důchod při úmrtí. Kdy náleží a komu?

Důchod se vyplácí dopředu

Po internetu koluje mnoho polopravd a mýtů o výplatě důchodu a jednou z nich je také informace o nároku na důchod při úmrtí.

Nárok na důchod při úmrtí

Zásadní informace informace pro další vysvětlení problematiky: DŮCHOD SE VYPLÁCÍ DOPŘEDU! A neplatí, že když dostanete důchod např. 8. března, že je vyplacený na březen. Pokud má důchodce splatnost důchodu osmého dne v měsíci, jde o vyplacený důchod na období od tohoto dne do dne předcházejícímu tomuto datu v následujícím měsíci.

Např. důchodce má důchod vyplacený 8. března (splatnost důchodu je osmého). Potom se jedná důchod na období od 8. března do 7. dubna.

Vrací se po úmrtí část důchodu?

Odpověď na otázku, zda se po úmrtí vrací část důchodu, je jednoduchá. Ne, nevrací. Pokud si tedy vezmeme na pomoc předchozí příklad a důchodce, který si důchod vybral 8. března a např. 17. března zemřel, žádná část již vyplaceného důchodu se nevrací a to i přesto, že důchod byl vyplacen až do 7. dubna, jak jsme si vysvětlili výše.

Dokonce pokud by důchodce, který má splatnost důchodu 8. dne v měsíci v tento den zemřel, má nárok (příp. pozůstalí, pokud si důchod nestačil vyzvednout) na tento důchod.

Úmrtí důchodce nahlásí matrika

Podle § 11 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou povinny příslušné úřady pověřené vedením matrik písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Nahlásit úmrtí důchodce tedy na ČSSZ nemusíte.

Po úmrtí zůstal nevyplacený důchod, kdo ho získá?

Občas se u důchodů vyplácených v hotovosti poštou stane, že vzhledem např. k nemoci si důchodce před svou smrtí důchod již nestihl vyzvednout. Komu pak bude náležet?

Na tuto situaci myslí zákon o důchodovém pojištění v § 63, kde se uvádí:

Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

V případě společné domácnosti u výše uvedených osob (s výjimkou dětí) se důchod nestává předmětem dědictví. O vyplacení důchodu mohou tyto osoby požádat ČSSZ prostřednictvím OSSZ. Pokud výše uvedených osob není, nevyplácený důchod se stává předmětem dědictví.

Osoba, která zdědí nevyplacený důchod musí požádat ČSSZ o jeho vyplacení. Je sice možné tak učinit samostatně neformální žádostí, je však spíše vhodné se dostavit na příslušnou OSSZ, která s pozůstalým sepíše požadavek určený ČSSZ. K žádosti o vyplacení důchodu po zemřelém je třeba předložit občanský průkaz (pozůstalého) a usnesení notáře, ve kterém je uveden dědic, který důchod získal (na usnesení musí být od notáře vyznačeno nabytí právní moci).

Loading...

3 komentáře u “Nárok na důchod při úmrtí. Kdy náleží a komu?

  1. Z důvodu péče jsem žil s maminkou ve společné domácnosti cca 3 roky (byla na vozíku, imobilní, nemohla být sama), nebyl jsem u ní ale hlášen. Kvůli nemoci si nestačila před úmrtím vyzvednout důchod. Mohu jej dostat nebo bude předmětem dědictví?
    Děkuji.

    • Záleží na tom, jak které příplatky (odškodnění), např. ZPD se v rámci valorizací nezvyšuje. Do důchodové poradny napište, jaká odškodnění pobíráte a v poradně zveřejním odpověď.

Komentáře slouží k diskuzi čtenářů
- své dotazy, prosím, pište do naší důchodové poradny.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *