Důchodová kalkulačka – výpočet starobního důchodu

Výpočet starobního důchodu

Výpočet starobního důchodu se provádí ze všech vyměřovacích základů (výdělků) od roku 1986 do roku, který předchází roku přiznání důchodu (tzv. rozhodné období) – např. u starobního důchodu přiznaného k datu v roce 2025 se budou hodnotit výdělky za roky 1986 až 2024. Při výpočtu důchodu se hodnotí hrubá mzda. Výši důchodu dále ovlivňuje počet celých let pojištění, které žadatel o důchod získal po ukončení povinné školní docházky (tj. od nástupu na střední školu, do učení, příp. do zaměstnání, pokud nestudoval) do dne předcházejícího dni přiznání důchodu. Za dobu pojištění se při výpočtu důchodu považuje doba studia (učení), zaměstnání, vojenská služba, péče o dítě do 4 let věku, omezeně také evidence na úřadu práce apod. V jakém rozsahu se jednotlivé doby hodnotí, máme vysvětleno zde. Výpočet důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení Praha na základě uplatněné žádosti o důchod.

Pracovníci OSSZ nemají povinnost provádět předběžné výpočty důchodů. Pokud tak činí, je to jejich dobrá vůle nad rámec svých pracovních povinností.

Jak se počítá starobní důchod?

Aby mohl být vůbec důchod spočítán, musí žadateli nejdříve vzniknout nárok na důchod, tj. musí získat potřebnou dobu pojištění a dosáhnout zákonem stanoveného věku. Pokud se během výpočtu zaokrouhluje, je to vždy na celé koruny nahoru.

Výpočet starobního důchodu poté probíhá tak, že pro každý rok v rozhodném období je určen koeficient, kterým se přepočítá vyměřovací základ (výdělek) v daném roce na současnou hodnotu tohoto výdělku. Např. pro výpočet v roce 2025 je pro rok 1986 stanoven koeficient 15,7072. Pokud si žadatel o důchod v roce 1986 vydělal 40.000 Kčs, bude mít tento výdělek po přepočtu hodnotu 628.288 Kč (40000 x 15,7072). Tímto způsobem se přepočítají všechny výdělky v každém roce až do roku 2024 (poslední rok rozhodného období má koeficient 1).

Takto přepočtené výdělky z jednotlivých let se sečtou a získáme tzv. úhrn ročních vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno, kolik jsme si vydělali od r. 1986 v současné hodnotě peněz). Úhrn ročních vyměřovacích základů dále vynásobíme číslem 30,4167 (průměrný počet dní v měsíci) a výsledek vydělíme celkovým počtem dnů v rozhodném období (do konce roku 2024 je to 14245 dnů) poníženým o tzv. vyloučené doby (např. dny nemoci, částečně evidence na úřadu práce apod.). Tímto výpočtem získáme tzv. osobní vyměřovací základ (OVZ), tj. průměrný měsíční výdělek v současné hodnotě peněz.

OVZ = úhrn ročních výdělků x 30,4167 / (počet dnů v rozhodném období – vyloučené doby)

Např.: Starobní důchod má být přiznán v roce 2025. Úhrn ročních vyměřovacích základů činí 18 661 152 Kč, úhrn všech vyloučených dob činí 400 dní.
OVZ = 18 661 152 x 30,4167 / (14 245 – 400) = 40 998
Osobní vyměřovací základ (tj. zjednodušeně průměrný měsíční výdělek) v tomto případě činí 40 998 Kč.

Při výpočtu důchodu nyní potřebujeme zjistit tzv. výpočtový základ, jenž se vypočítá pomocí redukčních hranic z osobního vyměřovacího základu. Při výpočtu důchodu přiznaného v roce 2025 platí následující redukční hranice:

do částky 20 486 Kč se hodnotí 100 %,
nad částku 20 486 Kč a do částky 186 228 Kč se hodnotí 26 %,
a nad částku 186 228 Kč se nehodnotí nic.

Pokrácením pomocí redukčních hranic jsme získali výpočtový základ.

Např.: Osobní vyměřovací základ činí 40 998 Kč. Z této částky se:
do 20 486 Kč zhodnotí vše, tj. 20 486 Kč,
nad částku 20 486 Kč do 186 228 Kč zhodnotí 26 %, tj. (40 998-20 486) x 0,26 tj. 5 334 Kč.
Výpočtový základ poté činí 20 486 + 5 334, tj. 25 820 Kč.

Nyní do výpočtu vstupuje získaná doba pojištění. Za každý celý rok doby pojištění se hodnotí 1,5 % výpočtového základu. Např. pokud žadatel o důchod získal 48 let doby pojištění, bude se mu hodnotit 72 % (48 x 1,5) výpočtového základu. Tímto postupem získáme procentní výměru důchodu.

Např.: Výpočtový základ činí 25 820 Kč. Žadatel získal 48 let pojištění. Za každý rok pojištění získá 1,5 % výpočtového základu, tj. u 48 let 48 x 1,5 %, tj. 72 %. Procentní výměra pak bude činit 72 % výpočtového základu, tj. 25 820 x 0,72, tj. 18 591 Kč.

K procentní výměře důchodu se dále připočte 503 Kč za každé vychované dítě (nejčastěji u žen) a základní výměra, která je pro všechny důchody stejná a v roce 2025 činí 4.660 Kč – vývoj výše základní výměry důchodu naleznete na stránce o valorizaci. Výsledkem je vypočítaný důchod.

Např.: K vypočítané procentní výměře 18 591 Kč se připočítá základní výměra 4 660 Kč. Výsledkem je starobní důchod 23 251 Kč.

Předčasný starobní důchod

Předčasný starobní důchod se počítá naprosto totožně, jako „řádný“ starobní důchod. Do výpočtu pouze vstupuje krácení, které se počítá procenty z výpočtového základu. Základní informace o předčasném důchodu naleznete v tomto článku. Krácení činí 1,5 % za každých i započatých 90 dní (do konce září 2023 to bylo za prvních 360 dní o 0,9 %, za druhých 360 dní o 1,2 % a nad 720 dní o 1,5 % za každých i započatých 90 dní), o které je předčasný starobní důchod přiznán před dosažením důchodového věku.

Např.: Výpočtový základ činí 25 820 Kč. Žadatel získal 46 let pojištění. Předčasný důchod je přiznán 360 dní před dosažením důchodového věku. Za 46 let doby pojištění je žadateli zhodnoceno 69 % výpočtového základu, který je ale ponížen o krácení, které činí 4 x 1,5%, tj. 6 %. Při výpočtu procentní výměry předčasného důchodu se tedy nebude hodnotit 69 % výpočtového základu, ale 69 % – 6 %, tj. 63 % výpočtového základu.
Procentní výměra předčasného důchodu pak bude činit 25 820 x 0,63, tj. 16 267 Kč.

Práce „na procenta“

Za každých 90 kalendářních dní po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání důchodu, se zvyšuje procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu. 90 dní výdělečné činnosti bez pobírání důchodu tedy důchodci ovlivní důchod stejně jako 365 dní před vznikem nároku. Další informace naleznete v článku o práci nad nárok.

Např.: Výpočtový základ činí 25 820 Kč. Žadatel získal 47 let pojištění a poté pracoval 360 dní „nad nárok“, tj. bez pobírání důchodu. Za 47 let doby pojištění je žadateli zhodnoceno 70,5 % výpočtového základu. Za 360 dní práce nad nárok získá 4 x 1,5 %, tj. 6 % výpočtového základu navíc. Procentní výměra důchodu bude v tomto případě činit 70,5 % + 6 %, tj. 76,5 % výpočtového základu, tj. 19 754 Kč (25 820 x 0,765).

Výše uvedené uvádíme pouze pro základní pochopení výpočtu důchodu. Počítat důchod ručně samozřejmě nemusíte – stačí využít webovou kalkulačku níže, příp. kalkulačku v excelu (.xls).

Žadatel pobírá/pobíral invalidní důchod

Osoby, které v minulosti pobíraly nebo stále ještě pobírají invalidní důchod, mají starobní důchod spočítán jednak běžným způsobem popsaným výše a dále pak tzv. STOP OVZ výpočtem (vysvětleno zde). Přiznána je pak výhodnější varianta.

Důchodová kalkulačka

K výpočtu důchodu je možné použít dvě kalkulačky:

1. zjednodušenou důchodovou kalkulačku – slouží pouze k hrubému výpočtu,
2. přesnou důchodovou kalkulačku – důchod počítá přesně.

TIP: Pro výpočet získané doby pojištění můžete využít naši kalkulačku.

Zjednodušená důchodová kalkulačka

Přesná důchodová kalkulačka

Pro výpočet starobního důchodu je třeba znát vyměřovací základy (hrubá mzda) a vyloučené doby od roku 1986. Tyto údaje vám poskytne ČSSZ na informativním osobním listě důchodového pojištění. Dále je třeba vyplnit získanou dobu pojištění, kterou si můžete spočítat zde.

Pro výpočet důchodu v předchozích letech nebo pro možnost výpočtu důchodu v počítači můžete využít kalkulačku ve formátu .xls (Excel):

• kalkulačka – výpočet starobního důchodu (.xls)

Důchodový věk a data změny krácení u předčasného důchodu

Na následujících kalkulačkách si můžete spočítat svůj důchodový věk a také data, kdy dochází ke snížení krácení u předčasného důchodu. V kalkulačce důchodového věku stačí vybrat rok narození, pohlaví a u žen počet vychovaných dětí. Druhá kalkulačka vám spočítá přesné termíny, kdy dochází ke snížení krácení u předčasného důchodu.