Výpočet starobního důchodu z invalidního – změna invalidního důchodu na starobní

Při dosažení důchodového věku mají možnost invalidní důchodci pobírající jakýkoliv stupeň invalidního důchodu, požádat si o starobní důchod. Odlišný výpočet starobního důchodu mají i lidé, kteří v minulosti pobírali jakýkoliv invalidní důchod. Jakým způsobem bude v těchto případech postupováno?

Invalidní důchod a dosažení důchodového věku

Invalidní důchodce pobírající jakýkoliv stupeň invalidního důchodu má možnost, požádat si o (předčasný) starobní důchod. Česká správa sociální zabezpečení starobní důchod k požadovanému datu přiznání (nejčastěji důchodovému věku) spočítá a postupuje následovně:

• Starobní důchod vyjde vyšší než invalidní důchod – invalidní důchod bude odejmut a přiznán bude vyšší starobní důchod.
• Starobní důchod vyjde nižší než invalidní důchod – žádost o starobní důchod bude zamítnuta a nadále bude náležet invalidní důchod v dosavadní výši. V 65 letech se invalidní důchod přejmenuje na starobní (bez dalšího přepočtu).
• Starobní důchod vyjde ve stejné výši jako invalidní důchod – důchodce se může rozhodnout, zda chce pobírat starobní nebo invalidní důchod.

Zákonná úprava:
§ 58 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění
Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší.

Ať už invalidní důchodce pobírá jakýkoliv stupeň invalidního důchodu, je vhodné si o starobní důchod požádat. Nižší starobní důchod než dosud vyplácený invalidní důchod pobírat není možné přiznat – na toto by neměli zapomínat především poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod).

Výchovné

Výchovné může být součástí procentní výměry starobního důchodu (vč. předčasného) nejdříve od ledna 2023. Pokud se provádí shora popsané srovnání výše invalidního a starobního důchodu a žadatel/ka má nárok na přiznání výchovného, je výchovné součástí procentní výměry starobního důchodu a srovnává se tedy výše starobního důchodu vč. výchovného s výší invalidního důchodu.

Invalidní důchod, pokud nevznikne nárok na starobní důchod

Pokud invalidnímu důchodci nevznikne nárok na starobní důchod z důvodu nezískání potřebné doby pojištění, je dále vyplácen invalidní důchod, který se v 65 letech „přejmenuje“ na starobní a je dále vyplácen v dosavadní výši.

Výpočet důchodu – dříve byl přiznán invalidní důchod

Následující postup výpočtu se provádí v situaci, kdy byl v minulosti pobírán invalidní nebo i starobní důchod a nově je přiznáván opět invalidní nebo starobní důchod. Nepoužije se při změně stupně invalidního důchodu. Může jít tedy o situace:

invalidní důchod ⇒ starobní důchod (vč. předčasného)
invalidní důchod (byl odebrán) ⇒ invalidní důchod (nově přiznaný)
starobní důchod (předčasný) ⇒ invalidní důchod
starobní důchod (předčasný, dočasně krácený – dnes se již nepřiznává) ⇒ starobní důchod

Běžný výpočet důchodu je sám o sobě poměrně složitý. U žadatelů, kteří v minulosti pobírali, či stále pobírají invalidní důchod (opět jakéhokoliv stupně) nebo starobní důchod, se výpočet ještě komplikuje. Výpočet důchodu je poté proveden dvěma způsoby a dále se pracuje s výší (pro výše uvedené srovnání s dosavadní výší invalidního důchodu), která je pro důchodce výhodnější (vyšší):

1. Důchod spočítán stejně jako každému jinému občanovi, který invalidní důchod nikdy nepobíral, tj. z výdělků z rozhodného období (až od roku 1986) a ze získané doby pojištění. Pobíraný částečný invalidní důchod se připočte k výdělkům, ale pouze v období do konce roku 1995 (pokud již byl v té době částečný invalidní důchod pobírán). Jinak je ale tento výpočet naprosto totožný s výpočtem důchodu každého jiného občana.
2. Druhý způsob výpočtu vychází z myšlenky, že pokud člověk odejde do invalidního důchodu, klesnou mu zřejmě příjmy, za což by ale neměl být trestán. Starobní důchod se tedy vypočte z výdělků, který byly použity pro výpočet invalidního důchodu.
   Tento „průměrný výdělek“ zjištěný před vznikem invalidity je pro výpočet starobního důchodu řádně přepočten koeficientem, aby bylo dosaženo současné hodnoty peněz.

Výše uvedený srovnávací výpočet uvedený v bodě 2 je proveden ke každému dříve přiznanému důchodu (pokud byl např. dříve přiznán plný a poté částečný invalidní důchod apod.). Mimo výdělků ovlivňuje výši důchodu také získaná doba pojištění. Výše uvedený bod 2 lze interpretovat také tak, že po přiznání invalidního důchodu není již tak důležitá výši příjmů, ale to být nadále pojištěn (např. pracovat alespoň na zkrácený úvazek). To se týká především invalidních důchodců v prvním a druhém stupni invalidity. Invalidní důchodci pobírající třetí stupeň invalidního důchodu jsou „sociálně pojištěni“.

Př. 1: Panu Novákovi byl v roce 2003 přiznán částečný invalidní důchod. V roce 2024 žádá o starobní důchod. Částečný invalidní důchod byl vypočítán z osobního vyměřovacího základu (OVZ – zjednodušeně průměrného měsíčního výdělku) 10.000 Kč. Částečný invalidní důchod byl přiznán v částce 4.194 Kč. Po přiznání částečného invalidního důchodu pan Novák začal pracovat na zkrácený úvazek. V důsledku toho byl panu Novákovi při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 vypočítán osobní vyměřovací základ 21.000 Kč. Vzhledem k tomu, že měl v roce 2003 přiznán částečný invalidní důchod, došlo k přepočítání tehdy spočítaného osobního vyměřovacího základu koeficientem 2.7984 na částku 27 984 Kč (10000 x 2,7984). Starobní důchod bude panu Novákovi spočítán z osobního vyměřovacího základu 27 984 Kč (namísto 21.000 Kč). Při 48 letech pojištění tak pan Novák bude pobírat starobní důchod 19 947 Kč (namísto 18 640 Kč vypočítaných „klasicky“).

Př. 2: Pan Novák přestal za nějakou dobu po přiznání částečného invalidního důchodu pracovat. Výše uvedeným způsobem mu byl opět přepočítán původní osobní vyměřovací základ na částku 27 984 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Novák získal pouze 35 let pojištění, byl mu v roce 2024 přiznán starobní důchod 15 736 Kč.

K výpočtu starobního důchodu výše vysvětleným způsobem (tj. při předešlém pobírání invalidního důchodu, tzv. STOP OVZ výpočet) můžete využít naši kalkulačku:

Upozorňuji, že vše výše uvedené je uváděno značně zjednodušeně a tak, aby informaci pochopil i laik. Přesně, ale poměrně krkolomně, tuto situaci řeší § 19 zákona o důchodovém pojištění:
Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 9 platí zde obdobně.

Invalidní důchod a dosažení 65 let

V případě, že si invalidní důchodce o starobní důchod nepožádá nebo sice požádá, ale žádost bude zamítnuta, protože starobní důchod vyšel nižší než vyplácený invalidní důchod, bude stejně při dosažení věku 65 let (případně při dosažení důchodového věku, pokud je vyšší než 65 let) invalidní důchod „přejmenován“ na starobní. V tomto případě nedochází k žádnému přepočítání a jde skutečně pouze o změnu názvu vypláceného důchodu na starobní – starobní důchod bude náležet ve stejné výši, jako dosud náležel invalidní důchod.

Zákonná úprava:
§ 61a zákona o důchodovém pojištění
(1) Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod.
(2) Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod.
(3) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3.
(4) Pro účely souběhu nároků na výplatu důchodů podle § 59 odst. 1 se na starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, hledí jako na dosavadní invalidní důchod.

Počítá se částečný invalidní důchod do výdělků?

Jak je uvedeno výše, částka vypláceného částečného invalidního důchodu se k výdělkům získaným výdělečnou činností připočítávala pouze v období do konce roku 1995. Částečné invalidní důchody vyplacené od roku 1996 se již do vyměřovacích základů (výdělků) nezahrnují. Plný invalidní důchod (dnes invalidní důchod pro invaliditu III. stupně) se jako vyměřovací základ nehodnotil nikdy.

Počítá se invalidní důchod třetího stupně do důchodu?

Výše uvedené postupy platí obecně pro všechny invalidní důchody (kromě zápočtu částečné invalidního důchodu do výdělku do roku 1995). Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod) je tzv. náhradní dobou pojištění, která se při výpočtu důchodu hodnotí v rozsahu 80 %.

Článek si můžete stáhnout, vytisknout nebo poslat.