Sociální a zdravotní pojištění důchodce

Kdy a za jakých podmínek je občan sociálně pojištěný? Kdy je pojištěný invalidní důchodce? V jakém případě platí sociální pojištění stát?

Doba pojištění a náhradní doba pojištění

Pro pochopení následujících řádků je třeba chápat rozdíl mezi „dobou pojištění“ a „náhradní dobou pojištění„.

Doba pojištění je doba, za kterou bylo (příp. mělo být) zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení – jde především o doby zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti (jako OSVČ). Přesný výčet je uveden v § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Náhradní doba pojištění je doba, za kterou nebylo hrazeno sociální pojištění, ale tato doba se z důvodu, že je daná činnost státem podporována nebo vyžadována přesto počítá, jako by šlo o dobu, kdy pojistné placeno bylo. Jde např. o dobu péče o dítě do 4 let věku, dobu výkonu základní vojenské služby, dobu péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve II. až IV. stupni, omezeně dobu studia nebo evidence na úřadu práce. Přesný výčet je uveden v § 5 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. (příp. § 102 téhož zákona).

Stát náhradní dobu pojištění hodnotí (v některých případech omezeně), ale sociální pojištění sám sobě nikdy neplatí.

Př. 1: Žena pečovala o dítě narozené dne 1. 5. 2004 ode dne narození do 30. 4. 2008 (péče o dítě do 4 let věku). Po tuto dobu za pečující ženu nikdo sociální pojištění neplatil (ani stát). Tato doba se jí však bude hodnotit jako náhradní doba pojištění a bude se hodnotit při výpočtu budoucího důchodu jako „doba pojištěná“.

Přehlednou tabulku, ve které je uvedeno, v jakém rozsahu se která doba hodnotí při výpočtu důchodu, máme zveřejněnu zde.

Invalidní důchod pro invaliditu I. a II. stupně a sociální pojištění

Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu I. nebo II. stupně nejsou z důvodu pobírání tohoto důchodu „sociálně pojištěni“, tj. nejedná se o náhradní dobu pojištění a je vhodné být pojištěný z jiného důvodu (nejčastěji zaměstnání nebo jako OSVČ). Zdravotně pojištěný je poživatel jakéhokoliv důchodu z českého důchodového systému, takže i invalidní důchodce pobírající I. nebo II. stupeň invalidního důchodu.

Invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a sociální pojištění

Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně je náhradní dobou pojištění – musí se však jednat o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Invalidní důchod tedy musí být přiznán, nestačí být uznán invalidním bez nároku na invalidní důchod (z důvodu nesplnění podmínky získání potřebné doby pojištění). Osoba uznaná invalidní ve III. stupni invalidity je také zdravotně pojištěná.

Starobní a předčasný starobní důchod

Doba pobírání starobního důchodu (příp. předčasného důchodu) není náhradní dobou pojištění. V případě starobních důchodců tedy nemůžeme mluvit o tom, že by byli sociálně pojištění – není pro to důvod, když již pobírají starobní důchod. Zdravotně pojištěni jsou poživatelé všech důchodů a i osoby, které dosáhly důchodového věku, ale nemají nárok na starobní důchod.

Práce na dohodu a sociální pojištění

Aby se doba činnosti a výdělky z „dohody“ hodnotily při výpočtu důchodu, je třeba, aby tato činnost zakládala účast na sociální pojištění:
Dohoda o provedení práce (DPP) – účast na pojištění vzniká až u výdělku nad 10.000 Kč měsíčně.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – účast na pojištění vzniká u výdělku přesahujícího částku 2.499 Kč měsíčně, příp. pokud je vyšší sjednaná měsíční mzda.

Výše uvedené platí pro všechny bez rozdílu a na vznik účasti na pojištění nemá např. vliv to, zda zaměstnanec pobírá nebo nepobírá důchod.

Př. 2: Invalidní důchodce pobírající invalidní důchod pro invaliditu II. stupně pracuje od 1. 10. 2012 na dohodu o provedení práce s měsíčním výdělkem 5.000 Kč. Jak je uvedeno výše, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně není náhradní dobu pojištění. Stejně tak není tento důchodce pojištěn z dohody o provedení práce, neboť nedosahuje dostatečné příjmu pro účast na pojištění. Doba od 1. 10. 2012 ani výdělky se tedy tomuto důchodci nehodnotí pro výpočet budoucího důchodu.

OSVČ a starobní nebo invalidní důchod

Pro povinnost platit sociální pojištění při samostatné výdělečné činnosti je rozhodující, zda OSVČ vykonává svoji činnost jako hlavní nebo jako vedlejší. Jako na „vedlejší“ je pohlíženo na činnost osob, které mají nárok na invalidní důchod (jakýkoliv stupeň) nebo kterým byl přiznán starobní důchod (včetně předčasného). Dále se samostatná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  •  vykonávala zaměstnání,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
  • byla nezaopatřeným dítětem.

Výše záloh na sociální pojištění a případná povinnost platit pojištění je dále závislá na výši daňového základu OSVČ (příjmy po odečtu výdajů). V případě hlavní činnosti, je třeba vždy platit zálohy na sociální pojištění i samotné pojištění.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti (týká se invalidních a starobních důchodců) není povinnost platit v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění. Povinnost zaplatit pojištění a dále platit zálohy vzniká následně po podání přehledu o příjmech a výdajích na OSSZ, a to pouze v případě, že je dosažena nebo překročena tzv. rozhodná částka (příjmy po odečtu výdajů; v roce 2016 činí 64.813 Kč; vývoj rozhodné částky naleznete v článku o výdělečné činnosti v předčasném důchodu). Pokud je rozhodná částka dosažena nebo překročena, vzniká i důchodci povinnost sociální pojištění zaplatit. Nově bude také muset hradit zálohy na sociální pojištění.

K získání podrobnějších informací k platbám sociálního pojištění na hlavní a vedlejší činnost doporučuji navštívit web jakpodnikat.cz. Naleznete zde i informace k platbám zdravotního pojištění.

 Sociální pojištěníZdravotní pojištění
* vedlejší činnost z důvodu pobírání starobního nebo invalidního důchodu
hlavní činnostvedlejší činnost*hlavní činnostvedlejší činnost*
Zálohy 1. rokvždy platíneplatívždy platíneplatí
Pojistné 1. rokvždy platíplatí pokud překročí rozhodnou částkuvždy platíplatí v případě dosažení zisku
Zálohy po podání přehleduvždy platíplatí pokud překročí rozhodnou částkuvždy platíplatí v případě dosažení zisku
Pojistné po podání přehleduvždy platíplatí pouze překročí rozhodnou částkuvždy platíplatí v případě dosažení zisku

Dobrovolné důchodové pojištění

Možnosti doplacení pojištění pomocí dobrovolného důchodového pojištění se věnujeme v samostatném článku.

Pomohl Vám tento článek? NEANO
Loading...

Komentáře slouží k diskuzi čtenářů
- své dotazy, prosím, pište do naší důchodové poradny.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *