Návratnost aneb co je nejvýhodnější?

Je výhodnější odejít do předčasného důchodu nebo vyčerpat podporu v nezaměstnanosti na úřadu práce? Je výhodnější pracovat na procenta a zvýšit si tímto způsobem důchod? Co je nejvýhodnější? To jsou časté otázky žadatelů o důchod, ale odpověď na ně není ani zdaleka tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát. Důležitá je totiž návratnost jakéhokoliv postupu.

Předčasný starobní důchod nebo úřad práce?

Lidé předdůchodového věku často zvažují možnosti, jakým způsobem si zajistit co možná nejnižší krácení předčasného důchodu, příp. i krácení nulové (tj. odchod do řádného „nekráceného“ starobního důchodu). Není ale možné se zaměřit pouze na výši krácení (o kolik odchodem do předčasného důchodu přijdu), ale je také důležité sledovat, o kolik peněz přijdu, pokud budu v evidenci úřadu práce a budu pobírat podporu, která bude nižší, než by byl předčasný důchod. Za jak dlouho se mi tedy vrátí finanční prostředky „obětované“ vyššímu starobnímu důchodu.

Př. 1: Pan Novák pobírá čistou mzdu 12.000 Kč. V zaměstnání podal výpověď a rozhoduje se, zda se má přihlásit do evidence úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo odejít do předčasného důchodu (cca o dva roky). Předčasný starobní důchod by po pokrácení (za předčasný odchod do důchodu) panu Novákovi vyšel 11.000 Kč. Pokud by vydržel 11 měsíců v evidenci ÚP a snížil si tak krácení a získal další dobu pojištění, vyšel by mu starobní důchod 12.000 Kč. Evidencí na úřadu práce by tak získal o 1.000 Kč vyšší důchod, což se na první pohled jeví jako velmi výhodné.
Podporu v nezaměstnanosti by pan Novák pobíral ve výši 45 % průměrné čisté mzdy, tj. ve výši 5.400 Kč. Za dobu 11 měsíců by tak obětoval rozdíl mezi předčasným důchodem, který by mohl pobírat (11.000 Kč) a podporou v nezaměstnanosti, kterou skutečně pobírá (5.400 Kč), tj. 11000 – 5400 = 5.600 Kč každý měsíc. Za 11 měsíců takto obětuje 11 x 5600, tj. 61.600 Kč, ale zvýší si důchod o 1.000 Kč. Návratnost takového postupu je tedy 61.600 / 1000, tj. necelých 62 měsíců, tj. cca 5 let. Po pěti letech pobírání důchodu se tedy začne panu Novákovi vyplácet to, že neodešel hned do předčasného důchodu a měl vyplácenu nižší podporu v nezaměstnanosti.

Př. 2: Panu Novákovi z příkladu 1 nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, přesto uvažuje, že by si snížil krácení tím, že by jeden rok zůstal v evidenci úřadu práce. Za jeden rok, kdy by mohl pobírat 11.000 Kč měsíčně, se tedy vzdá 12 x 11.000 Kč, tj. 132.000 Kč. Starobní důchod se mu zvýší o 1000 Kč. Návratnost takového postupu tedy bude 132000 / 1000, tj. 132 měsíců, tedy 11 let. Po 11 letech pobírání důchodu se tedy panu Novákovi začne vyplácet to, že se o důchod nepožádal hned a čekal na nižší srážku (tedy na vyšší důchod).

Stejně můžeme brát v úvahu i pobírání invalidního důchodu:

Př. 3: Pan Novák z příkladu 1 nejenže bude pobírat podporu v nezaměstnanosti, ale také pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 6.000 Kč. Celkem tedy bude pobírat 6.000 Kč důchodu a 5.400 Kč podpory v nezaměstnanosti, tj. 11.400 Kč, tedy více než by měl předčasný důchod. Zde se neřeší návratnost – pan Novák na zvoleném postupu „vydělává“ od prvního dne. Postupem času by sice byl předčasný důchod vyšší, ale rozdíl by byl minimální.

Pracovat na procenta nebo pobírat důchod?

Problematice práce na procenta (práce nad nárok) se podrobně věnujeme v samostatném článku. Opět není možné pouze srovnat současnou a budoucí výši důchodu, ale je třeba vzít v úvahu dobu, za kterou se nám vrátí obětovaný důchod, tedy jaké částky se vzdáme na vyplacených důchodech a za jak dlouho se nám na vyšším důchodu vrátí.

Př. 4: Pan Procházka již dosáhl důchodového věku, bude i nadále zaměstnaný a rozhoduje se, zda si má požádat o přiznání důchodu nebo pracovat tzv. na procenta a svůj důchod si tímto způsobem zvýšit. Starobní důchod vychází panu Procházkovi ve výši 13.000 Kč. Pokud by si požádal o přiznání důchodu o 90 dní později, zvýšil by si důchod na 13.250 Kč. Pan Procházka tedy musel obětovat 39.000 Kč (3 důchody po 13.000 Kč), aby si svůj důchod zvýšil o 250 Kč měsíčně. Tento postup se mu začne vyplácet za 39000 / 250, tj. 156 měsíců, tj. 13 let. Teprve po 13 letech pobírání důchodu se panu Procházkovi začne vyplácet to, že pracoval na procenta.

Př. 5: Pokud by pan Procházka z příkladu 4 uvažoval o práci nad nárok v délce 180 dnů, výsledek by byl stejný, protože by si sice dvakrát zvýšil čásku, o kterou se důchod navyšuje (z 250 Kč na 500 Kč), ale současně by se i dvakrát zvýšila částka, kterou musel obětovat (6 x 13.000 Kč).

Pozn.: V delším časovém horizontu by návratnost mohla být o něco kratší, vzhledem k vyšší výhodnosti výpočtu v dalších letech, která bývá pravidlem.

Výše uvedeným způsobem můžeme porovnávat spoustu dalších variant, např. invalidní důchod I. nebo II. stupně vs. předčasný důchod, zaměstnání na nižší úvazek s nižším výdělkem vs. předčasný důchod, nemocenská vs. podpora v nezaměstnanosti vs. předčasný důchod apod.

Co je tedy nejvýhodnější?

Otázka „co je pro mě nejvýhodnější“ je často nezodpověditelná – vše totiž záleží na návratnosti zvoleného postupu a ta úzce souvisí s dobou, po kterou žadatel bude důchod pobírat. Tuto informaci však nikdo z nás dopředu neví. Jde tak spíše o to, jakou dobu návratnosti je žadatel ochoten akceptovat.

Loading...

Komentáře slouží k diskuzi čtenářů
- své dotazy, prosím, pište do naší důchodové poradny.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *