Přiznání důchodu, skončení pracovního poměru a odstupné

Jakým způsobem je třeba postupovat vůči zaměstnavateli v případě přiznání starobního nebo invalidního důchodu? Musí být ukončen stávající pracovní poměr? Je třeba uzavírat novou smlouvu?

Důležité: Přiznání řádného starobního důchodu ani invalidního důchodu pro invaliditu 1., 2. nebo 3. stupně není důvodem k rozvázání (ukončení) nebo změně pracovního poměru. Pouze pro nárok na výplatu předčasného starobního důchodu v době do dosažení důchodového věku nesmí být vykonávána činnost, ze které se odvádí sociální pojištění.

Předčasný starobní důchod

Aby měl důchodce nárok na výplatu předčasného starobního důchodu v době do dosažení důchodového věku, nesmí vykonávat činnost zakládající účast na sociálním pojištění. Podrobněji se možnostem výdělečné činnosti v předčasném důchodu věnujeme zde.

Už před uplatněním žádosti o předčasný důchod je třeba být se zaměstnavatelem dohodnutý na skončení pracovního poměru. Nejčastěji se pracovní poměr ukončuje dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy se pracovní poměr ukončí ke dni, na kterém se obě strany shodnou. Ode dne následujícího po dni ukončení pracovního poměru je možné přiznat výplatu předčasného starobního důchodu.

Př. 1: Pan Novák dosáhne důchodového věku v roce 2018. Se zaměstnavatelem se dohodl na ukončení pracovního poměru k 15. 6. 2016. Od 16. 6. 2016 mu může být přiznána výplata předčasného starobního důchodu.

Pokud zaměstnavatel nepřistoupí na ukončení pracovního poměru dohodou, nezbývá zaměstnanci nic jiného, než podat výpověď. Výpovědní lhůta je dlouhá dva měsíce a začíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Př. 2: Pan Novák se se svým zaměstnavatelem v květnu 2016 nedohodl na ukončení pracovního poměru, protože zaměstnavatel se skončením pana Nováka nesouhlasil. Pan Novák tedy dne 27. 5. 2016 podal u zaměstnavatele výpověď. Výpovědní lhůta začala běžet 1. 6. 2016 a trvala do konce července. K 31. 7. 2016 skončil panu Novákovi pracovní poměr a od 1. 8. 2016 mu může být přiznána výplata předčasného starobního důchodu.

Starobní důchod (řádný)

Přiznání řádného starobního důchodu není důvodem k rozvázání pracovního poměru. Před uplatněním žádosti o důchod ani následně tedy není nutné ukončovat pracovní poměr ani jinak měnit pracovní smlouvu. Pokud chce zaměstnanec v zaměstnání skončit, je možné ukončit pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem, příp. podáním výpovědi s výpovědní lhůtou. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci z důvodu přiznání starobního důchodu výpověď.

Př. 3: Pan Procházka dosáhne důchodového věku 15. 7. 2016. Od stejného data si také požádal o starobní důchod. Se zaměstnavatelem se dohodl na skončení pracovního poměru k 22. 7. 2016. To však nebrání přiznání starobního důchodu už od 15. 7. 2016, neboť se jedná  o řádný starobní důchod, u kterého nemusí být pracovní poměr skončen.

Př. 4: Pan Procházka z př. 3 chtěl v zaměstnání skončit koncem července 2016. Se svým zaměstnavatelem se však nedohodl, protože zaměstnavatel za něj neměl náhradu. Pan Procházka tedy podal v červnu výpověď. Dvouměsíční výpovědní lhůta začala běžet 1. 7. a trvala do konce srpna 2016. Vzhledem k tomu, že u řádného starobního důchodu není nutné ukončovat pracovní poměr, nic z výše uvedeného nebrání přiznání starobního důchodu od 15. 7. 2016, kdy pan Procházka dosáhl důchodového věku.

Invalidní důchod

Výdělečná činnost poživatele invalidního důchodu pro invaliditu I., II., ani III. stupně není zákonem omezena ani výdělkem ani odpracovanými hodinami (pochopitelně v mezích zákoníku práce). Uznání invalidity a následné přiznání invalidního důchodu tedy stejně jako u řádného starobního důchodu není důvodem k rozvázání pracovního poměru.

V mnoha případech však z důvodu zhoršeného zdravotního stavu není možné, aby zaměstnanec pokračoval v dosavadním zaměstnání (nejčastěji u invalidity III. stupně). V takovém případě se pracovní poměr nejčastěji ukončuje dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci přímo výpověď z důvodu přiznání invalidního důchodu. Může však využít ustanovení § 52 odst. e) zákoníku práce: Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, může mu dát zaměstnavatel výpověď.

Pokud by zaměstnavatel trval na pokračování pracovního poměru a zaměstnanec chtěl skončit, musel by dát zaměstnanec výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou, stejně jak je uvedeno výše u starobního důchodu. K této situaci však v praxi (s ohledem na zdravotní stav) nedochází.

Kdy může dát zaměstnavatel výpověď?

Zaměstnavatel může dát podle § 52 zákoníku práce zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,

f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,

h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a zákoníku práce.

Odstupné

Odstupné náleží zaměstnanci pouze v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podle bodu a) až d) nebo v případě ukončení pracovního poměru dohodou z téhož důvodů. Přiznání jakéhokoliv důchodu nezajišťuje zákonný nárok na odstupné. Další informace o odstupném naleznete v § 67 zákoníku práce.

Výplata odstupného nemá vliv na přiznání důchodu (na rozdíl např. od podpory v nezaměstnanosti, které odstupné ovlivňuje). Odstupné tedy není překážkou pro přiznání a pobírání jakéhokoliv důchodu.

Př. 5: Pan Novotný dostal od svého zaměstnavatele a pracovní poměr mu skončí 31. 8. 2016. Pan Novotný od zaměstnavatele obdržel tříměsíční odstupné. Pokud se od 1. 9. 2016 přihlásí do evidence úřadu práce, nebude mu podpora z důvodu odstupného vyplácena už od 1. 9. 2016, ale až od 1. 12. 2016. Jestliže by si požádal o předčasný důchod, může ho i přes odstupné pobírat už od 1. 9. 2016.

Pomohl Vám tento článek? NEANO
Loading...

Komentáře slouží k diskuzi čtenářů
- své dotazy, prosím, pište do naší důchodové poradny.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *