Zaměstnání v zahraničí a důchod

Jakým způsobem se postupuje, pokud žadatel v minulosti pracoval v zahraničí? Kdo platí důchod a k jaké době se přihlíží?

Kde žádat o důchod?

Žádost o český důchod žadatele, který pracoval v zahraniční i žádost o důchod ze země, se kterou má Česko uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, příp. země EU, je možné uplatnit na místně přislušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Žádost je možné uplatnit i přímo u příslušné instituce v dané zemi.

Smluvní a nesmluvní cizina

Aby se mohlo přihlížet k době pojištění způsobem popsaným níže, musí se jednat o zemi Evropské unie (+ Švýcarsko a Island) nebo o zemi, se kterou má Česko uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Pokud by se jednalo o dobu pojištění získanou v jiné zemi, tj. v tzv. nesmluvní cizině, k takto získané době by se nikterak nepřihlíželo (šlo by o stejnou situaci, jako by pojištěnec v dané době nebyl vůbec sociálně pojištěn).

Pro jaký účel se doba pojištění v zahraničí počítá?

Výpočet důchodu v případě zaměstnání v zahraničí je velmi složitý. Následující řádky proto pouze obecně a zjednodušeně vysvětlují, jak se postupuje.

Důležité je chápat rozdíl mezi získanou dobou pojištění pro vznik nároku na důchod a dobou pojištění pro výpočet důchodu. Dříve než ČSSZ začne počítat výši důchodu, musí zjistit, zda žadatel získal potřebnou dobou pojištění pro vznik nároku na důchod (ať už jde o starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod). V případě, že žadatel pracoval v zahraničí, vyžádá si ČSSZ od nositele pojištění (obdoba ČSSZ) v dané zemi potvrzení o průběhu pojištění a dobu potvrzenou zahraničním nositelem pojištění přičte k době pojištění získané v Česku. Pokud žadatel součtem dob splní potřebnou dobu pojištění, vznikne mu nárok na český důchod (za splnění další zákonem stanovených podmínek jako je např. důchodový věk nebo vznik invalidity atd.).

Př. 1: Pan Novák pracoval v letech 1968 až 1992 v Československu (24 let) a od roku 1992 do roku 2015 v Rakousku (23 let). Aby mu v roce 2016 vznikl nárok na starobní důchod, musí získat nejméně 32 let pojištění. ČSSZ si u rakouského nositele pojištění vyžádá potvrzení o získané době v Rakousku a v součtu pan Novák získá 47 let pojištění. Nárok na starobní důchod mu tedy vznikne, přestože v Česku (resp. v Československu) získal pouze 24 let pojištění.

Poté co ČSSZ zjistí, že žadatel o důchod splňuje podmínky pro přiznání důchodu, spočítá jeho výši, ale nyní už pouze za roky pojištění získané v Česku. Za roky pojištění odpracované v jiné smluvní zemi důchod spočítá a bude vyplácet tato země.

Př. 2: Pan Novák z příkladu č. 1 dosáhl v Česku důchodového věku v 63 let letech, v Rakousku má však důchodový věk 65 let. Pan Novák si tedy od 63 let požádat o přiznání českého starobního důchodu, který mu byl přiznán a spočítán za roky pojištění získané v Česku, tj. za 24 let (tzv. dílčí výše důchodu). O starobní důchod z Rakouska si požádal až v 65 letech a Rakousko mu přiznalo důchod za roky pojištění získané v Rakousku, tj. za 23 let. Mezi 63. a 65. rokem věku tedy pan Novák pobíral pouze český starobní důchod a oba důchody (český i rakouský) bude pobírat až od 65 let.

Výdělky získané v zahraničí

Výše výdělku v zahraničí, i když se jedná o smluvní cizinu, nemá žádný vliv na výši jakéhokoliv českého důchodu. Do dob, které žadatel získal v zahraničí se přepočítá průměrný výdělek získaný v Česku, a to takovým způsobem, který zajišťuje, že nedochází ke snížení tohoto (českého) průměru. Výdělky získané v zahraničí budou využity k výpočtu důchodu ze zahraničí.

Důchodový věk

Důchodový věk může být, a většinou i je, v každé zemi jiný. Tzn., že jedna země už může starobní důchod vyplácet (protože má důchodový věk nižší), ale z druhé začne být vyplácen později (protože má naopak důchodový věk vyšší). Každá země si stanovuje důchodový věk podle svých vnitrostátních pravidel.

Slovensko

Z výše uvedeného vyplývá, že každá země si své důchodové nároky řeší samostatně, tj. vyplácí důchody za doby pojištění získané v dané zemi. Jiný princip je zvolen u Slovenska – z důvodu existence společného státu bylo třeba jednotně vyřešit dobu pojištění (zaměstnání) získanou do rozdělení federace – Československo se rozdělilo k 31. 12. 1992.

Dobu pojištění (zaměstnání) získanou do rozdělení Československa vždy hodnotí, tj. vyplácí za ni důchod, pouze jeden stát (Česko x Slovensko) a to ten, na jehož území měl sídlo zaměstnavatel ke dni rozdělení Československa, tj. ke dni 31. 12. 1992. Teprve u dob získaných od 1. 1. 1993 se postupuje způsobem popsaným výše, tj. každá země hodnotí dobu získanou v dané zemi.

Př. 3: Pan Procházka se narodil na Slovensku, kde se vyučil a až do roku 1988 pracoval. Poté se přestěhoval do Prahy, kde měl i zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že měl ke dni 31. 12. 1992 českého zaměstnavatele, bude mu veškerou dobu získanou před tímto datem hodnotit a vyplácet za ni důchod Česko. Pan Procházka tedy bude pobírat pouze český důchod, důchod ze Slovenska pobírat nebude.

Př. 4: Pan Novotný se narodil na Slovensku, kde se vyučil a do roku 1991 i pracoval. V letech 1991 až 1998  byl zaměstnán u českého zaměstnavatele. Poté se vrátil na Slovensko, kde pracoval až do dosažení důchodového věku. Panu Novotnému bude Česko vyplácet důchod za všechny roky pojištění (zaměstnání) získané až do roku 1998 – k 31. 12. 1992 měl českého zaměstnavatele a poté až do r. 1998 u českého zaměstnavatele dále pracoval. Za dobu pojištění získanou od r. 1998 bude důchod vyplácet Slovensko.

Bývalý Sovětský svaz

Ukrajině se podrobně věnujeme v tomto článku – Ukrajinci jsou mimo Slováku nejpočetnější zahraniční skupinou, která vůči Česku uplatňuje důchodové nároky. Velmi podobný princip se využívá v souvislosti s Ruskem. S většinou zemí z bývalého SSSR však nemá Česko uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení.

Pomohl Vám tento článek? NEANO
Loading...

Komentáře slouží k diskuzi čtenářů
- své dotazy, prosím, pište do naší důchodové poradny.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *