Jako už každoročně přináším srovnání výpočtu důchodu na konci roku 2023 s výpočtem v novém roce 2024. Mimo výše valorizace důchodu bývá v tomto období nejčastější otázkou žadatelů o důchod dotaz na srovnání výhodnosti odchodu do starobního důchodu na konci roku s tím, že tento důchod je valorizován, s výhodností odchodu od ledna roku následujícího. V roce 2023 se tento dotaz s ohledem na mediální blázinec přetransformoval do podoby: Mám si nechat přiznat předčasný důchod bez výplaty? Kdy je tedy vhodné odejít do důchodu na přelomu let 2023 a 2024? Od ledna 2024 se budou valorizovat všechny důchody přiznané (s datem přiznání) do konce roku 2023. Rok 2024 má „nový“ výpočet. Na druhou stranu u předčasných důchodů dojde od podzimu 2023 ke zvýšení krácení. Situace je tedy složitější než v minulých letech a tomu je třeba přizpůsobit i tento článek, který každoročně (letos již podesáté) vydávám. Je tedy lepší přiznat důchod na konci roku 2023 s nárokem na valorizaci nebo až v roce 2024 bez valorizace, ale s novým výpočtem? Výsledek bude různý v různých situacích.
Výpočet je vždy proveden ve třech variantách a to s výdělky na úrovni:
- minimální mzdy,
- průměrné mzdy,
- dvojnásobku průměrné mzdy.
Starobní důchod v roce 2023 vs. starobní důchod v roce 2024 (obojí bez krácení)
V této variantě porovnám situaci, kdy má žadatel o důchod nárok na starobní důchod v roce 2023 (nejčastěji koncem roku) a zvažuje, zda neposunout datum přiznání do dalšího roku, aby získal lepší výpočet. Výsledky jsou následující:
| 2023 | valorizace 6/2023 | valorizace 1/24 | 2024 | rozdíl | |
|---|---|---|---|---|---|
| minimální mzda | 14 887 Kč | 15 537 Kč | 15 937 Kč | 16 240 Kč | 303 Kč |
| průměrná mzda | 21 041 Kč | 21 833 Kč | 22 233 Kč | 22 938 Kč | 705 Kč |
| 2x průměrná mzda | 28 588 Kč | 29 553 Kč | 29 953 Kč | 31 166 Kč | 1 213 Kč |
| při 48 letech pojištění |
Výpočet roku 2024 vychází výrazně lépe, než výpočet roku 2023 a to i přes mimořádnou valorizaci, která zvyšuje důchod přiznaný v roce 2023. Čím vyšší výdělky a tím i důchod, tím je rozdíl větší. Zatímco u výdělků na úrovni minimální mzdy je rozdíl mezi zvalorizovaným důchodem přiznaným v roce 2023 343 Kč, u vysokých výdělků činí rozdíl už 1253 Kč. Pokud důchodového věku dosáhnete v roce 2024 a chcete pracovat minimálně do dosažení důchodového věku, rozhodně nemá smysl uvažovat o přiznání důchodu v roce 2023 (např. předčasný důchod s odloženou výplatou). Kdo takto dopředu postupoval, udělal chybu. Přiznáním předčasného důchodu bez výplaty v roce 2023 s další výdělečnou činností až do dosažení důchodového věku se dostanete právě na výše uvedené hodnoty, tj. na „nepokrácený“ důchod přiznaný za podmínek roku 2023 (vč. valorizací). Výpočet důchodu v roce 2024 však vychází lépe.
Předčasný důchod přiznaný za „starých“ podmínek 2023 vs. předčasný důchod přiznaný v roce 2024 – krácení cca 1 rok (360 dní)
Zde si porovnáme předčasný důchod pokrácený o čtyři devadesátidenní období – podle starých podmínek platí krácení 3,6 % výpočtového základu (4x 0,9 %), podle nových bude krácení 6 % výpočtového základu (4x 1,5 %). Srovnání lze využít v situaci, kdy v roce 2024 chcete začít pobírat předčasný důchod, který v tu dobu bude pokrácený o čtyři devadesátidenní období (360 dní, tj. cca o rok) a zvažujete, zda zvolit postup s odloženou výplatou přiznanou za starých podmínek (před účinností novely, tj. před 1. 10. 2023) nebo počkat na přiznání předčasného důchodu v roce 2024.
| 2023 | valorizace 6/2023 | valorizace 1/24 | 2024 | rozdíl | |
|---|---|---|---|---|---|
| minimální mzda | 14 119 Kč | 14 751 Kč | 15 111 Kč | 15 008 Kč | -103 Kč |
| průměrná mzda | 19 837 Kč | 20 601 Kč | 20 961 Kč | 21 007 Kč | 46 Kč |
| 2x průměrná mzda | 26 850 Kč | 27 775 Kč | 28 135 Kč | 28 378 Kč | 243 Kč |
| při 47 letech pojištění a 4 kráceních |
Jak vidíte, zde je situace taková, že u nízkých důchodů z opravu nízkých výdělků vychází o něco lépe výpočet roku 2023. Ale u „střední“ varianty už platí, že je lepší výpočet roku 2024, a to i přesto, že se krácení předčasného důchodu zvýší (z 3,6 % na 6 % výpočtového základu). Čím byly vyměřovací základy vyšší, tím více se vyplatí čekat na výpočet roku 2024.
Předčasný důchod přiznaný za „starých“ podmínek 2023 vs. předčasný důchod přiznaný v roce 2024 – krácení cca 2 roky (720 dní)
Situace bude nyní obdobná s předchozím příkladem, pouze s tím rozdílem, že žadatel nebude uvažovat o pobírání předčasného důchodu s výplatou přiznanou 360 dní před důchodovým věkem, ale 720 dní před důchodovým věkem. Opět tedy porovnáme postup s přiznáním předčasného důchodu za „starých“ podmínek roku 2023 (a výplatou uvolněnou v roce 2024 – 720 dní před dosažením důchodového věku) a přiznáním předčasného důchodu o 720 dní. „Staré“ krácení bude činit 8,4 % (4x 0,9 % + 4x 1,2 %), nové krácení bude 12 % (8x 1,5 %) výpočtového základu.
| 2023 | valorizace 6/2023 | valorizace 1/24 | 2024 | rozdíl | |
|---|---|---|---|---|---|
| minimální mzda | 13 170 Kč | 13 780 Kč | 14 140 Kč | 13 774 Kč | -366 Kč |
| průměrná mzda | 18 350 Kč | 19 080 Kč | 19 440 Kč | 19 076 Kč | -364 Kč |
| 2x průměrná mzda | 24 702 Kč | 25 578 Kč | 25 938 Kč | 25 591 Kč | -347 Kč |
| při 46 letech pojištění a 8 kráceních |
Při krácení o dva roky (přesněji 720 dní) se již situace zcela obrátila a výpočet roku 2023 vychází lépe, než stejně pokrácený výpočet roku 2024. Je to dáno změnou ve výši krácení předčasného důchodu, které nově bude 1,5 % za každých i započatých 90 dní. Z těchto výsledku lze vyčíst i „zlom“, kdy se výhodnost překlopí na stranu roku 2023. Tím je zhruba 4 až 5 krácení (u nižších důchodů méně), kdy bude srovnání přibližně totožné. U nižšího počtu krácení se spíše vyplatí výpočet roku 2024, u vyššího počtu krácení se spíše vyplatí postup s odloženou výplatou z roku 2023 (před novelou zákona o důchodovém pojištění).
Předčasný důchod přiznaný za „starých“ podmínek 2023 vs. předčasný důchod přiznaný v roce 2024 – krácení cca 3 roky (1080 dní)
Opět zvolíme totožnou situaci jako v příkladech výše, ale s krácením o cca tři roky (1080 dní). Vzhledem k výše uvedenému je výsledek zřejmý:
| 2023 | valorizace 6/2023 | valorizace 1/24 | 2024 | rozdíl | |
|---|---|---|---|---|---|
| minimální mzda | 12 041 Kč | 12 626 Kč | 12 986 Kč | 12 541 Kč | -445 Kč |
| průměrná mzda | 16 580 Kč | 17 269 Kč | 17 629 Kč | 17 145 Kč | -484 Kč |
| 2x průměrná mzda | 22 146 Kč | 22 963 Kč | 23 323 Kč | 22 802 Kč | -521 Kč |
| při 45 letech pojištění a 12 kráceních |
Pokud jsme si řekli, že hranice, kdy se výhodnost překlápí na stranu výpočtu roku 2023 je 4 až 5 krácení, při 12 kráceních nemůže vyjít nic jiného, než výhodnější výpočet roku 2023. V tomto případě má smysl uvažovat o výpočtové zamítačce (předčasný důchod bez výplaty).
Předčasný důchod přiznaný za „nových“ podmínek 2023 vs. předčasný důchod přiznaný v roce 2024
Ve výše uvedených příkladech jsme si porovnávali výpočty předčasných důchodů přiznaných v roce 2023, ale před novelou zákona o důchodovém pojištění. Jaká je ale situace, pokud předčasný důchod před novelou zákona není možné přiznat např. z důvodu nedostatečné věku? Jednoduchá! Výpočet roku 2024 bude vždy výhodnější, než výpočet roku 2023. Výpočet roku 2023 nebude zvýšen o mimořádnou valorizaci 2023 a bude mít i vyšší krácení (stejné jako v roce 2024). Výpočet roku 2023 pak nemůže vycházet lépe, když to tak často není ani předčasných důchodů přiznaných před reformou.
Jsem na úřadu práce a pobírám podporu – do předčasného důchodu do srpna 2023 nebo do předčasného důchodu v roce 2024?
Vezměme si hypotetickou situaci člověka z příkladu krácení o 1080 dní (cca tři roky), který důchodového věku dosáhne 1. 8. 2026 a od 31. 8. 2023 může buď požádat o předčasný důchod nebo se evidovat na úřadu práce a 11 měsíců pobírat podporu v nezaměstnanosti (nebo např. marodit v ochranné lhůtě).
Při přiznání důchodu v roce 2023 získá 45 let doby pojištění, krácení bude 14,4 %. Pokud zůstane na úřadu práce do 10. 8. 2024, získá 46 let doby pojištění a krácení bude 12 %. I přes zvýšení bude krácení nižší, protože je důchod přiznáván později.
| 2023, 45 let, 14,4 % krácení | 2024, 46 let, 12 % krácení | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| 2023 | valorizace 6/2023 | valorizace 1/24 | 2024 | rozdíl | |
| minimální mzda | 12 041 Kč | 12 626 Kč | 12 986 Kč | 13 774 Kč | 788 Kč |
| průměrná mzda | 16 580 Kč | 17 269 Kč | 17 629 Kč | 19 076 Kč | 1 447 Kč |
| 2x průměrná mzda | 22 146 Kč | 22 963 Kč | 23 323 Kč | 25 591 Kč | 2 268 Kč |
Počkáním do roku 2024 sice došlo ke zvýšení krácení (po 1,5 %), ale protože je důchod přiznáván téměř rok později, je krácení ve výsledku nižší (14,4 % vs. 12 %). Dále byl získán další rok pojištění (nemusí platit vždy, ale v cca 80 % případů ano) a konečně je důchod počítán v roce 2024, jehož výpočet je sám o sobě výhodnější než výpočet roku 2023. Rozdíl je obzvláště u vyšších důchodů mimořádný. Je třeba nezapomínat na návratnost – podpora musí být pobírána v přiměřené výši.
Nekoukejte jen na to, že se jedno číslo zhoršuje. Svoji situaci vždy vyhodnocujte komplexně a v souvislostech.
Jak je to možné?
Možná si teď kladete otázku, jak je to možné. Vždyť v posledních měsících to podle článků na neodborných webech vypadá, že už bude jen hůře a hůře. To je samozřejmě nesmysl. Z hlediska výpočtu důchodu je v novele zákona o důchodovém pojištění podstatné, že se zvýší krácení předčasného důchodu (samozřejmě mimo jiné). Jenže to je pouze jedná část, jeden malý výsek, výpočtu důchodu. V roce 2024 je sice třeba počítat s vyšším krácením předčasného důchodu, ale ve výpočtu (jako každoročně) dojde i k dalším změnám – především k růstu přepočítacích koeficientů a redukčních hranic (hlavně té první). Tyto změny „pojmou“ velkou část zhoršení, které přináší reforma a výpočet naopak vylepší.
Kdy smysl požádat o výpočtovou zamítačku za podmínek před reformou?
V zásadě vidím dvě situace, kdy bude vhodnější požádat o předčasný důchod za současných podmínek bez výplaty:
- Předčasný důchod nově nepůjde přiznat – nově se zkrátí možnost přiznat předčasný důchod na 3 roky před dosažením důchodového věku. Pokud byste se po změně zákona dostali do situace, že předčasný důchod a jeho výplatu nebude možné nově přiznat (nebudete dosahovat potřebného věku) a vy důchod v dané době pobírat chcete, pak je pochopitelně lepší požádat o předčasný důchod za stávajících podmínek, aby vám tato možnost zůstala zachována.
- Výpočet roku 2023 je pro vás výhodnější – to je odvislé od situací popsaných ve výpočtech výše. Pokud plánujete přiznání výplaty předčasného důchodu o cca rok a déle před důchodovým věkem, vychází postup s odloženou výplatou lépe. POZOR, toto platí pro rok 2024. V roce 2025 (a dalších) bude opět jiný výpočet a je pravděpodobné, že opět výhodnější, tj. v neprospěch roku 2023.
Co bude v dalších letech? 2025, 2026, 2027 …
Jak je vidět z výpočtů výše, za jinak stejných podmínek vychází výpočet roku 2024 výrazně lépe než v roce 2023. Totéž se dá předpokládat i do dalších let a odložená výplata např. mezi 2023 a 2025 bude ještě méně výhodná než mezi lety 2023 a 2024. Je to dáno tím, že inflace (ovlivňuje především valorizace) již nyní výrazně klesla a mzdy (ovlivňují výpočet nového roku) ji postupně začnou „dohánět“. Díky růstu mezd (i když reálně budou stále v minusu) dojde k tomu, že v následujících letech bude valorizace z velké části (pravděpodobně celá) soustředěna do růstu základní výměry, která je pro všechny důchodce stejná a vzroste o ní i výpočet nového roku. Výsledkem bude, že stejnou valorizaci „získá“ i výpočet nového roku. Ten ale bude mít navíc i výhodnější výpočet procentní výměry důchodu (jak popisuji výše – porostou přepočítací koeficienty a redukční hranice). Dělat odloženou výplatu mezi lety 2023 a např. 2026 nebo dokonce 2027 tak nedává smysl. Jak je vidět výše, ve velké části případů to nedává smysl ani mezi lety 2023 a 2024.
Ústavní soud
To je hlavní riziko, které by mohlo výše uvedené informace zcela změnit. Pokud by Ústavní soud rozhodl, že se má mimořádná valorizace 2023 přepočítat (zvýšit), pak to pochopitelně změní i výše provedená srovnání. Výpočet roku 2023 by pak vycházel lépe ve všech srovnáních. Toto riziko ale musí posoudit každý sám – nejsem schopen odhadnout, jak bude nález Ústavního soudu vypadat.
24. 1. 2024 Ústavní soud rozhodl, že snížená valorizace je v pořádku. Všechny výše uvedené výpočty jsou tak nyní definitivní.
Nevalorizování procentní výměry
Nevalorizování procentní výměry předčasných důchodů v době před dosažením důchodového věku se bude týkat pouze nově přiznávaných předčasných důchodů (tj. důchodů s datem přiznání v době účinnosti reformy), tedy i důchodů přiznaných v roce 2024 uvedených ve výpočtech výše. Někoho by pak mohlo napadnout, že výpočet předčasného důchodu např. o rok (360 dní) v roce 2024 mu vyjde lepší, ale přijde pak o valorizaci procentní výměry v lednu 2025. To by mohla být pravda, ale s ohledem na současný pokles inflace a růst mezd se v dalších letech předpokládám, že při nejbližších valorizacích poroste z větší části základní výměra (která poroste i u nově přiznaných předčasných důchodů) a procentní výměra neporoste vůbec nebo méně než v předchozích letech. Jde o osobní názor autora článku, který se ale nemusí vyplnit. Vždy záleží na konkrétní situaci. Obecně platí to, co vyplývá z výpočtů výše – čím vzdálenější je datum dosažení důchodového věku od data přiznání výplaty předčasného důchodu, tím vhodnější bude přiznat předčasný důchod za „starých“ podmínek před 1. 10. 2023.
MPSV přepokládá, že situace, kdy růst reálné mzdy nebude ovlivňovat výpočet valorizace, skončí až okolo roku 2030.
Dobrý den pane Maříku.
Předem chci poděkovat za váš článek, na který jsem narazila ,bohužel,až nyní. Zažádala jsem a tento týden obdržela výměr předčasného důchodu bez výplaty podle starých podmínek roku 2023(v září). Řádného důchodového věku dosáhnu v říjnu 2026. Protože mi prozatím nic nebrání v tom pracovat až do dosažení řádného důchodu,chci se zeptat,jaké byste mi doporučil řešení.Vím, že nejsou známy výpočtové formule pro roky 2025 a 2026. Ponechat si předčasný důchod bez výplaty nebo podat zpětvzetí žádosti? Momentálně mi připadá v této situaci nejrozumnější vzít žádost o předčasný důchod zpět. Děkuji.
Ano, odpověděl jsem vám na mail.
Dobrý den, ve snaze přesně pochopit vazbu mezi první a druhou tabulkou bohužel narážím na úskalí. Dovolím si to ilustrovat na schematickém příkladu člověka s průměrnou mzdou, který si v roce 2023 v době před účinností nových pravidel zažádal o předčasný důchod s výpočtovou zamítačkou a chce v roce 2024 odejít do předčasného důchodu 360 dní před žádným termínem. V roce 2024 by podle první tabulky činil důchod toto člověka před srážkou za předčasnost 22233 Kč. Srážka za předčasnost činí 3,6 % z procentní výměry. Základní výměra je předpokládána ve výši 4440 Kč. Procentní výměra před srážkou za předčasnost je tedy 22233 – 4400 =17793 Kč. Srážka za předčasnost = 0,036*17793 Kč = 641 Kč. Tím pádem by výše předčasného důchodu v roce 2024 měla být 22233 – 641 = 21592 Kč. Podle druhé tabulky však výše tohoto předčasného důchodu v roce 2024 má být 20961 Kč. Na podobnou nesrovnalost jsem narazil i při výpočtech u člověka s minimální mzdou či s dvojnásobkem průměrné mzdy.
Mohu se zeptat, kde je v mých úvahách chyba?
Základní chyba je v tom, že srovnáváte výpočty dvou let, které jsou ale každý jiný – ve výpočtu se nezměnilo pouze krácení, ale jiné jsou i redukční hranice a přepočítací koeficienty. Výpočet pro každý rok je třeba provést samostatně, tzn. celý důchod spočítat za podmínek každého roku.
Druhou chybou, kterou děláte, a která tedy nesouvisí s meritem věci, je, že krácení počítáte z procentní výměry důchodu. Krácení se počítá z výpočtového základu, ne z procentní výměry. Celý výpočet starobního důchodu mám popsán zde.
Moc díky!
Ve článku je jedna chybka, že 11 měsíců na podpoře v nezaměstnanosti je započítáno jen 80%. Proto nelze jej započítat za odpracovaný celý rok, a tedy 46 započtených roků. Je potřeba ještě něco podniknout…
Další celý rok doby pojištění lze získat třeba i pouhým jedním dnem v evidenci na úřadu práce (pokud tak doba pojištění vyjde). U 11 měsíců to sice není jisté, ale poměrně pravděpodobné – je získáno zhruba 268 dní.
Lidé žádají o důchod nyní především proto, že vládě nevěří a mají obavy co zase proti lidem udělá za opatření.
A velká část z nich na to doplatí, protože si svou zbrklostí nezajistí nic jiného, že nižší důchod, než mohli mít.
Dobrý den pane Maříku, prosím o radu – požádala jsem si o předčasný důchod bez výplaty k datu 30.04.2023, a jestli to dobře chápu, tímto se mi přestává do průměru započítávat můj současný a další budoucí výdělky – v roce 2023, 2024 a 2025, pokud o výplatu důchodu nepožádám. Nárok na důchod mám 20.1.2026, pracuji od 01.09.1981, mám 2 děti. Přišlo mi minulý týden rozhodnutí – odpracováno mám 45 let, výpočtový základ VPZ = 22 974 Kč, osobní vyměřovací základ OVZ = 37 862 Kč, starobní důchod = 17 586 Kč, s tím, že krácení se budou přepočítávat. Mám pocit, že jsem se „ošidila“, že jsem si nenechala výpočet přiznat na celý rok (alespoň do 31.08.2023), ale nyní nevím, jestli valorizace v roce 2023 nejsou pro mne méně výhodné. V současné době mám plat nad celostátním průměrem. Předem děkuji za odpověď.
Můžete mi nějak blíže vysvětlit ten odstavec Nevalorizování procentní výměry? Máte k tomu nějaký zdroj z MPSV? Docela by mě zajímalo, jaká čísla MPSV uvažuje do budoucna, že jim z toho vychází valorizace pouze základní výměry do roku 2030.
Procentní výměra se nevalorizuje v případě, kdy růst základní výměry důchodu pokryje u průměrného důchodu jednak růst o inflaci a jednak růst o polovinu resp. v budoucnu o třetinu průměrné mzdy. To se stalo např. na přelomu roku 23/24 – reálná mzda nerostla vůbec, inflace za sledované období leden – červen 2023 byla nízká. „Nominální“ průměrná mzda meziročně vzrostla o dost 8,1%, díky tomu základní výměra o 360 Kč a to stačilo (ale jen o pouhých 0,5%) k pokrytí oné inflace leden – červen. Kolikrát se to od roku 1996 stalo 2x?
Dejme tomu, že se naplní scénář MPSV a reálná mzda neporoste. Nominální průměrná mzda patrně poroste – budeme velkorysí na přelomu let 24/25 předpokládejme opět 8%. Inflace za období červenec 23 – červen 24 bude kolik, 5%? Pak se bude od ledna 2025 valorizovat i procentní výměra… růst základní výměry inflaci nepokryje.
Samozřejmě to může dopadnout jinak:
1) Nominální průměrná mzda tolik neporoste -> pak neporoste ani tolik základní výměra -> stačí inflace jen o trochu a máme tady opět valorizaci procentní výměry.
2) Nominální průměrná mzda poroste o hodně, inflace bude malá -> pak by od ledna 2025 procentní výměra skutečně nemusela vyrůst. Ale jestli takový scénář bude i nadále, brzy se dostaneme k růstu reálné mzdy a spolu s kýženou inflací kolem 2%, tu budeme mít opět růst procentní výměry.
Děkuji za zpětnou vazbu. Zapomínáte na to, že s reálnou mzdou nyní nejsme „na nule“, ale za poslední cca dva roky jsme výrazně v mínusu. Reálná mzda bude muset zřejmě růst několik let, aby se dostala do stavu v roce 2021 (maximum) a až poté začne ovlivňovat výpočet valorizace. Informace je z důvodové zprávy k novele zákona o důchodovém pojištění, kde je uvedeno:
Omezení zápočtu růstu reálné mzdy se v důchodech velmi pravděpodobně projeví patrně až v horizontu roku 2030. Vlivem poklesu reálné mzdy v roce 2022 a vlivem očekávaného dalšího poklesu v roce 2023 lze důvodně odhadovat, že k návratu růstu reálné mzdy od minulého dosaženého maxima z roku 2021 dojde až v roce 2028, což bude použito právě pro valorizaci od ledna 2030.
V následujících letech lze předpokládat (ale samozřejmě se může stát cokoliv), že inflace již bude nižší a nominálně budou růst mzdy více a postupně budou ztrátu, kterou nabraly za poslední roky, dohánět. Pak se ale stane totéž, co se stalo nyní – výrazněji vzroste nominální průměrná mzda (zvýší základní výměru), reálně mzda bude stále pod svým maximem (valorizaci neovlivní) a inflace bude nižší (a díky růstu nominální průměrné mzdy na růst procentní výměry „nic nezbyde“).
Nezapomínám. To, že neporoste reálná mzda ještě automaticky neznamená, že se nebude zvyšovat procentní výměra důchodu při valorizaci. Procentní výměra se zvyšuje i o inflaci a ta tu s námi ještě nějakou dobu může být. Vždyť jen prognóza na rok 2023 od ČNB je 11%, 2% na rok 2024, za období červenec 2023 – červen 2024, které se bude sledovat při valorizaci od ledna 2025 jen těžko bude třeba pod 2%. Jak jsem psal, stačí inflace 5% (možná i méně) a procentní výměra poroste… Inflace o 5% požaduje zvednout důchod o cca 1000 Kč, a aby se zvedla základní výměra o 1000 Kč, musela by nominální mzda vzrůst o hausnumero, o které nikdy nevzrostla.
Důvodovou zprávu znám a ta určitě neříká, že do roku 2030 se bud zvyšovat jen základní výměra, jak vy v článku, nebo ano?
Je to důvodová zpráva k zákonu, který mění valorizační vzorec tak, že z dosavadního zvyšování o PLNOU inflaci +1/2 růstu reálné mzdy se bude zvyšovat o PLNOU inflaci +1/3 růstu reálné mzdy. Předkladatel říká, že ono snížení z 1/2 na 1/3 se reálně v následujících letech ve valorizacích neprojeví. Dovodit ale z toho, že poroste jen základní výměra do roku 2030 je hodně odvážné!
Ale samozřejmě kde kdo má různé predikce. Fér by bylo napsat do Vašeho článku, že je to pouze Váš předpoklad, do jisté míry extrémní a vůbec neplyne ze zdrojů MPSV, ČSSZ. Jestli nějaký zdroj máte, rád se seznámím s čísly do roku 2028 – všeobecný vyměřovací základ, koeficient nárůstu, index cen, který k tomu vede. I z historických dat plyne, že růst samotné základní výměry je ojedinělý. A že by to nastávalo po dalších několik let pravidelně je tak nepravděpodobné.
Trochu čísel. Nominální mzda za rok 2021 (vaše zmíněné maximum) je 38294 Kč, index cen pro rok 2021 – 116,1. Mzda za rok 2022 – 40638, index – 133,6. I kdyby se měl náhodou Váš scénář naplnit – inflace nízká, nominální mzda roste – stačilo by, aby 3x vzrostla nominální mzda o stejné procento jako naposledy a růst reálné mzdy je opět ve hře. Z hlediska NEvalorizace procentní výměry důchodu je to ale „jedno“, mnohem pravděpodobnější je, že dřív na valorizaci procent. výměry nastřádáme inflací.
Spíš se mi zdá, že jste z důvodové zprávy zákona dovodil něco, co tam vůbec není. Už jsem viděl někde informaci, že když neroste reálná mzda, nezvyšuje se procentní výměra důchodu – to je ale hloupost.
Opět děkuji za zpětnou vazbu. Poslední část (Nevalorizování procentní výměry) jsem upravil a doplnil, aby více odpovídal realitě, jak ji popisujete a přidal jsem informaci, že jde o můj názor, který se nemusí vyplnit.
Součet meziměsíční inflace za posledních 6 měsíců byl 1,2 %, což by odpovídalo roční inflaci okolo 2,5 % (nejsem makroekonom a chápu, že takto jednoduše se to vyvozovat nedá). I kdyby ale byla inflace 3 %, musel by se průměrný důchod zvýšit cca o 600 Kč. Kdyby se udržel současný růst mezd, vzrostla by v roce 2025 základní výměra v roce 2025 opět zhruba o 360 Kč. Na průměrnou procentní výměru by zbylo 240 Kč, tj. zhruba 1,5 %. Samozřejmě si mohu vymyslet různá čísla a výsledek může být zcela odlišný. Myšlenkou by mělo být, aby se žadatelé nebáli přiznání předčasného důchodu v dalších letech, protože i když příp. přijdou o část valorizace (procentní výměry), výpočty se budou pravděpodobně dále zlepšovat a ve výsledku lepší výpočet toto negativum předčí. Je ale pravda, že původně jsem si takovýto propočet neudělal a toto si jen v hlavě odhadl „od boku“ a zjednodušil si jak práci, tak výsledek.
Neměl jsem se pouštět do takových predikcí a naopak jsem se měl držet svého pravidla, že srovnávat lze pouze ty výpočty, které známe, tj. roky 2023 a 2024. Pravdou je, že procentní výměra v dalších letech růst může (i když si stále myslím, že to nebude o moc). Věřím, že základním vyznění článku tato skutečnost nic nemění. Ještě jednou moc děkuji.
Já bych si tedy vsadil na o něco vyšší inflaci a to, že dvakrát po sobě nebudeme mít téměř maximální růst průměrné mzdy, ale to už je detail :-). Tak jak to píšete, to teď dává smysl. Děkuji, že jste reagoval.
Zapomněl jste ještě na pár věcí. Píšete „Pak se ale stane totéž, co se stalo nyní – výrazněji vzroste nominální průměrná mzda (zvýší základní výměru), reálně mzda bude stále pod svým maximem (valorizaci neovlivní) a inflace bude nižší (a díky růstu nominální průměrné mzdy na růst procentní výměry „nic nezbyde“)“ – sice se to stalo nyní, ale jenom díky tomu, že jsme už během roku 2023 v červnu valorizovali mimořádnou valorizací. Ta nám důchody zvýšila už za inflaci od července 2022 do ledna 2023 a na řádnou valorizaci od ledna 2024 zbylo dorovnat jen období inflace únor – červen 2023.
I kdyby inflace krásně vyklesala k inflačnímu cíli 2%, tak aby tuto inflaci pokryl samotný růst základní výměry důchodu, musela by se základní výměra zvedat o cca 400 Kč. To odpovídá meziročnímu růstu průměrné mzdy, která se používá při výpočtu důchodu, o 9%. Historické maximum za 20 let je 9,8% (průměr 5%). Chtěl bych vidět toho ekonoma, co si myslí, že tu následujících 6 let budeme mít inflaci 2% a meziroční růst mezd o 9%. Nehledě na to, jak jsem psal v předchozím příspěvku, při takovém růstu by brzy začala růst i reálná mzda.
I kdyby se nám to v ČR povedlo (to by nám bylo hej :-) ), pak existuje § 67 odst. 7 z. 155/1995 Sb., který říká, že pokud se průměrný důchod nezvedne alespoň o 2,7% (400 Kč na základní výměře jsou cca 2%), může se zvednout procentní výměra důchodu tak, aby se nakonec ten důchod zvedl o 2,7%. Takže při tom vašem scénáři bychom tady měli každý rok na stole otázku, zda aktivovat odst. 7. Založit tedy svůj plán odchodu do předčasného důchodu na tom, že procentní výměra neporoste do roku 2030, je podle mě mimo.
Brilantni clanek, pane Maříku, dekuji! Stejne mam ale pocit, ze clovek, jehoz mzda v letech mezi priznanim predcasneho duchodu s odlozenou vyplatou a mezi dosazenim standardniho duchodoveho veku bude nizsi nez dosud valorizovany prumer za odpracovane roky nebo neporoste tak rychle jako inflace, by udelal lepe, kdyby si o predcasny duchod za dosud platnych podminek pozadal. Je to spravny pocit nebo mylny?
Když to úplně zjednoduším, tak výdělky v posledních letech nejsou nijak důležité a mají malý vliv na výši důchodu. Jde o to, že v každém dalším roce se zvýší koeficienty nárůstu VVZ, které mají za úkol přepočítat starší výdělky na současnou hodnotu a také se zvýší redukční hranice (především ta první, do které se hodnotí vše na 100 %). Např. v roce 2023 je koeficient pro rok 1986 13,6044, ale v roce 2024 už bude 14,8334. Kdybyste si tehdy vydělal např. 40 000 Kčs za rok, v roce 2023 se z této částky stane 544 176 Kč, ale v roce 2024 už to bude 593 336 Kč. A takto se zvýší všechny výdělky z dalších let. První redukční hranice se zvýší z 17 743 Kč v roce 2023 na 19 346 Kč v roce 2024. To je také zásadní – vemte si, že 1 600 Kč navíc se vám hodnotí na 100 %, zatímco v předchozím roce bylo těchto 1 600 Kč hodnoceno pouze z 26 %. Abych to shrnul: Jsou mnohem podstatnější části výpočtu důchodu, který ho zásadně ovlivňuji, než výdělky z posledních let.
Jak píše pan Mařík, největší riziko je ústavní soud. Tohle se mi honí hlavou poslední dny. Důchod přiznaný, ještě mi běží lhůta 30 dnů. Ale jsem v podstatě rozhodnutý, že si posunu termín přiznání od ledna. Prostě hop nebo trop, tak jako investice, buď vyjde nebo ne. Jenom na vysvětlenou, chci dále pracovat, ale mé příjmy jsou pod minimální mzdou, takže bych musel doplácet zdravotní, což tedy rozhodně nemíním. A jako důchodce, byť bez výplaty budu státním pojištěncem bez povinnosti dorovnávat to zdravotko.
Jde o to zvážit nejen riziko, ale také možný benefit. Např. posunutím do roku 2024 získáte navíc 1 000 Kč (s tím, že žalobu Ústavní soud zamítne). Když by byla žaloba k ÚS úspěšná, bylo by takové rozhodnutí chybné, ale o kolik by byl důchod přiznaný v roce 2023 po nově spočítané mimořádné valorizace vyšší oproti výpočtu v roce 2024? O 300 Kč až 400 Kč? Tzn. pokud požádáte k datum v roce 2023 a ÚS žalobu zamítne, „přišel“ jste o 1 000 Kč měsíčně. Pokud požádáte o důchod v roce 2024 a žaloba bude úspěšná, přišel se o 300 Kč až 400 Kč.
Přesně jak píšete, benefit může být o dost větší než případná ztráta. A upřímně, dávám sázku 80 ku 20, že to ÚS zamítne. :-)
Dobrý den. Do řádného důchodu odcházím 30.4.2024. Výpočet řádného důchodu je cca 22300 Kč. Když bych zažádala o předčasný důchod bez výplaty do konce září, jaká by byla výše výpočtu a jaká by byla výše výpočtu, pokud bych zažádala o předčasný důchod bez výplaty v říjnu 2023. Děkuji Vám za Váš čas.
Takto jednoduchý výpočet důchodu není – z toho, jaký byste údajně měla důchod v roce 2024, nelze spočítat výši důchodu v roce 2023. Srovnání výše je myslím jasné.
Dobře. Regulérní starobní důchod budu mít od 05/2024. Je výhodné zažádat o předčasný bez výplaty do konce září 2023? A když bych o předčasný bez výplaty zažádala v říjnu? Jak by se to lišilo. Je tedy lepší požádat o řádný, nebo o předčasný bez výplaty? Děkuji
Dotaz píšete pod článek, ve kterém přesně toto vysvětluji – přečtěte si ho a zjistíte odpověď.
Pokud je termín řádného odchodu do důchodu v červenci 2024, má smysl žádat teď o předčasný důchod bez výplaty?
Četla jste článek výše?
Dobrý den.Jsem momentálně pečovatel o osobu blízkou.V dubnu 2024 mi bude 60let———-doba pojištění vychází asi 38let———mohu odejít do předčasného důchodu s výplatou v den 60let???
Ne, nemůžete: https://www.naseduchody.cz/duchodova-reforma.html
Od října 2023 se změní zákon a v 60 letech už nebude možné předčasný důchod přiznat.
Srdečně děkuji za Vaši reakci. Jen jste mi zamotal hlavu – r. 1964, žena 3 děti. Pracuji od 18 let. Řádný důchod v 62 letech a 8 měsících, předčasný 3 roky před. To přece se nemění? Nebo jsem nesprávně pochopila?
Ještě jednou děkuji:-)!
Ne, pro vás se v tomto směru skutečně nic nemění. Ale pan Karel má důchodový věk 64 let a 10 měsíců a místo v 60 letech, jak tomu bylo doposud, mu bude moci být předčasný důchod přiznán až v 61 letech a 10 měsících.
Pane Maříku, děkuji.Samozřejmě, že jsem článek četla. Ovšem jsem stejně jako mnozí z nás laikem a v tomto světě „výpočtů“ se orientuji pouze okrajově a jak jsem psala v prvním dotazu- tápu. Proto jsem si dovolila Vám ho položit. Chápu, že je to pro Vás možná naivní otázka, ale obrátila jsem se na Vás ve víře, že díky Vašemu odbornému přehledu dané problematiky, pomůžete.
Ano, a právě pro laiky je napsán tento článek. Myslím, že věty: „Výpočet roku 2024 vychází výrazně lépe, než výpočet roku 2023 a to i přes mimořádnou valorizaci, která zvyšuje důchod přiznaný v roce 2023. Čím vyšší výdělky a tím i důchod, tím je rozdíl větší.“ nebo „Pokud důchodového věku dosáhnete v roce 2024 a chcete pracovat minimálně do dosažení důchodového věku, rozhodně nemá smysl uvažovat o přiznání důchodu v roce 2023.“ a „Výpočet důchodu v roce 2024 však vychází lépe.“ jsou natolik jednoznačné, že je pochopí i naprostý důchodový laik
Děkuji pane Maříku, za čas, který jste mi věnoval.
Ano, vše, co jste zmínil, jsem jako laik při čtení článku,pochopila
Přeji Vám vše dobré.
Teď koukám, že jste si asi nevšimla, že dotaz, zda jste článek četla, nebyl na vás (já si toho také nevšiml), ale na paní Janu.
Všimla jsem si, že stejná otázka byla i pod dotazem paní Jany, předpokládala jsem, že jste ji položil nám oběma. Vždyť se nic neděje. Jak jsem psala, děkuji Vám. Víte, do důchodu člověk odchází jednou za život, v současné situaci je to nějak „divoké“, proto ty nejistoty. Pracuji od 18 let ve školství a energie ubývá :-).
Mějte pohodové dny!
Dobrý den přeji, děkuji za článek. Jen stále ještě „tápu“. V květnu 2024 mi bude 60 let, mám tři děti a 5. ledna 2024 můžu odejít do předčasného důchodu o tři roky. A dotaz pro Vás:-): kdy o něj můžu, respektive mám zažádat? Zvažuji, že půjdu, jen se trochu obávám finančních podmínek, proto hledám nejschůdnejší variantu. Srdečně děkuji. Ilona B.
Dobrý den, jsem narozená v červnu 1964. Do řádného důchodu bych měla odejít v 64 letech a 2 měsíce. Vzhledem k péči o nemocné rodiče jsem plánovala odejít do předčasného důchodu okamžitě ,jak to bude možné – podle současných pravidel v 60,tj. červen 1964. Měla bych si zažádat již teď o tzv.duchodovou zamítačku?
Děkuji Martina
Ne, neměla. Jste moc mladá a tento postup u vás možný není, protože vám nyní nemůže být přiznán předčasný důchod.
Velmi děkuji za článek. Měla bych ale dotaz ohledně jistoty, se kterou je uvažováno, že nový výpočet bude v rámci první redukční hranice výhodnější. Sice se díky růstu průměrných nominálnich mezd maličko zvedne první redukční hranice, která je nyní 44% těchto aktuálnich mezd, na druhé straně je uvažováno o započítáváni zásluhové složky pod touto hranicí pro léta 2026 a výše (zdroj) již ne plně 100%. Stát se jistě ošidit nechce. Nepřeváží fakticky toto procentní sníženi zvýšení redukční hranice?
Stejně tak by do výpočtu zásluhovosti mohlo zasáhnout i snížení procent za odpracované roky viz druhý bod zdroje níže. Jsou již blíže známá tato procenta?
Zdroj: ceskeduchody.cz/navody/redukcni-hranice-vliv-na-duchod-vydelky-zmeny
“…Během let 2026 až 2036 by mělo dojít k následujícímu omezení:
Nyní se výdělky do první redukční hranice započítávají ze 100 %. Nově by to mělo být o několik procent méně, zatím ale nebylo stanoveno o kolik.Nyní se za každý rok důchodového pojištění počítá 1,5 % výpočtového základu. Nově se to má snížit o několik setin procenta, ale přesné číslo opět zatím nebylo stanoveno….”
Odpověď jste si vlastně napsala sama – nikdo (pravděpodobně ani ti, kteří budou příp. změny schvalovat) toto nyní neví. Pokud bude náběh postupný, jak se to dělalo vždy v minulosti (a bylo porušeno při změnách od září 2023), budou tyto změny znamenat pouze zpomalení růstu. Obdobné změny se děly i v minulosti – nad 1. redukční hranici se hodnotilo 30 %, dnes se hodnotí 26 % – a důchody stále rostly.
Mohl by prosím být vypočítán důchod za podmínky, která také má vstoupit v platnost , kdy při 45 letech pojištění bude krácení za předčasnost za každých 90 dnů 0,75%. Děkuji za odpověď.
Toto má být změna účinná možná v roce 2025, takže pro srovnání let 2023 a 2024 nemůže hrát roli.
„Pokud by Ústavní soud rozhodl, že se má mimořádná valorizace 2023 přepočítat (zvýšit), pak to pochopitelně změní i výše provedená srovnání.“ Tzn. důchod přiznaný před 1.9.2023 by byl vždy výhodnější než důchod přiznaný v r. 2024. Stejně jako autor nevěřím, že se tak stane („Pávkem“ nově jmenovaní ústavní soudci si s retroaktivitou i porušením jednacího řádu při posuzování napadeného zákona snadno poradí).
Možná mě pan Mařík opraví, ale i pokud by ústavní soud rozhodl a shodil tu valorizaci, tak odhaduji, že by se valorizovaný výpočet 2023 a nový 2024 lišily maximálně o nějaké stokoruny.
Ano, je to tak. Pokud vezmeme, že mimořádná valorizace byla snížena o cca 1 000 Kč v průměru a výpočet roku 2024 (nepokrácený) vychází lepé o obdobnou částku (ne u nízkých důchodů), nebyl by rozdíl nijak veliký. Výhodnost by se posunula u předčasných důchodů.
Zkusil jsem nasimulovat výpočty pro ten případ, že to ústavní soud nařídí přepočítat, a pokud to mám správně, a měla být procentní výměra v červnu původně zvýšena o 11,5 procenta, vychází mi to v porovnání s předpokládaným novým výpočtem 2024: pro průměrnou mzdu 23398 namísto 23123 (plus 275 Kč) a pro dvojnásobek průměrné mzdy 31815 namísto 31415 (plus 400 Kč).
Vychází mi to o pár korun jinak, ale máte pravdu.
Zde musím, jak se říkalo na vojně, pochválit autora „před nastoupenou jednotkou“ za perfektně odvedenou práci. Mně osobně jeho výpočty moc pomohly. Vzhledem ke kličkám vlády jsem si požádal o předčasný důchod bez výplaty k poslednímu červenci tohoto roku. Naštěstí jsem doposud neodevzdal potvrzení zaměstnavatele o trvání pracovního poměru a nemarodění, takže mi nemohou vydat oficiální rozhodnutí. Potvrzení míním dodat až ke konci srpna, abych měl téměř celé září možnost požádat podle zákona o posunutí data přiznání na rok 2024.
Děkuji za pochvalu. Běžně bych takto dopředu tento článek nevydával (každoročně ho píšu až koncem srpna), ale když vidím tu hysterii, která se kolem změn strhla, nedalo mi to. I když jde o výpočet podle předběžných údajů (růst základní výměry na 4440 Kč), tak i kdyby byl schválený výpočet nakonec jiný, nebude rozdíl zásadní (možná desetikoruny) a na pointě článku to nic nezmění – výpočet důchodu v roce 2024 bude pro velkou část žadatelů výhodnější než výpočet roku 2023. V dalších letech to pak bude ještě markantnější.
Požádat o změnu data přiznání důchodu lze do 30 dnů od obdržení rozhodnutí – nyní tedy nic zdržovat nemusíte, protože ČSSZ rozhodnutí vydá až za několik měsíců.