Štítek: slovník

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je podmínkou pro uznání invalidity posudkovým…

Číst dál →

Důchody se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, které určuje plátce důchodu, tj. Česká správa sociálního zabezpečení. Důchod se tedy nevyplácí „na daný měsíc“ nebo zpětně. Např. důchod vyplacený 10. února je vyplacen na období od 10. února do 9. března. Následně je 10. března vyplacen důchod na 10. března až 9. dubna atd. Výše…

Číst dál →

Dopočtená doba je dobou pojištění při výpočtu invalidního důchodu. Jde o dobu z období, které dosud nenastalo (v budoucnosti). Jako dopočtená doba se hodnotí doba od vzniku nároku na invalidní důchod do data dosažení důchodového věku bezdětné ženy narozené ve stejný den (platí i pro muže). Dopočtená doba se připočítá k době pojištění získané do…

Číst dál →

Invalidní důchod z mládí je označení invalidní důchodu třetího stupně, který je přiznáván od 18 let věku. Pro přiznání invalidního důchodu z mládí není třeba získat žádnou dobu pojištění, protože v těchto případech není invalidní důchodce schopen, z důvodu zdravotního stavu, dobu pojištění získat. Invalidní důchod z mládí naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v…

Číst dál →

Vyloučená doba je doba, která se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vyloučí, tak aby nezhoršovala průměrný výdělek v ostatních dobách. Vyloučenou dobou je např. doba dočasné pracovní neschopnosti, omezeně evidence na úřadu práce, doba péče o dítě do čtyř let věku apod. Ačkoliv „vyloučená doba“ svým názvem evokuje blízkost k hodnocení doby pojištění, nijak s…

Číst dál →

Zvláštním příjemcem důchodu je osoba, která byla obecním nebo městským úřadem, příp. magistrátem stanovena jako osoba, která může za důchodce přijímat důchod, neboť důchodce není přijímání důchodu schopen. Zvláštního příjemce důchodu stanovuje obec podle místa trvalého bydliště důchodce. Zvláštním příjemcem důchodu je také rodič, který pobírá sirotčí důchod za (nezletilého) sirotka, příp. i po dosažení…

Číst dál →

Vyměřovací základ je hrubá mzda (výdělek, plat) pojištěnce. Vyměřovací základ naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v § 16 odst. 3. Zákonná úprava § 16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění: (3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona a za dobu před 1.…

Číst dál →

Rozhodné období je doba, ze které se hodnotí výdělky pro výpočet důchodu. Z výdělků (vyměřovacích základů) v rozhodném období se tedy počítá důchod. Důchod se počítá z výdělků od roku, jenž následuje po roce v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let, nejdříve však od roku 1986. Posledním rokem rozhodného období je rok, jenž předchází roku…

Číst dál →

Výpočtový základ se počítá z osobního vyměřovacího základu a to pomocí redukčních hranic. Z výpočtového základu se počítá procentní výměra důchodu. Výpočtový základ naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v § 15. Zákonná úprava § 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění: (1) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ…

Číst dál →

Roční vyměřovací základ je součet hrubých výdělků (vyměřovacích základů) přepočítaný koeficientem na současnou hodnotu peněz. Roční vyměřovací základ naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v § 16. Zákonná úprava: § 16 odst. 2 zákona č. 155/1995 o důchodovém pojištění: Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a…

Číst dál →

Osobní vyměřovací základ je průměrný měsíční výdělek pojištěnce přepočítaný na současnou hodnotu peněz. Osobní vyměřovací základ v zákoně o důchodovém pojištění: Zákonná úprava § 16 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění: Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin…

Číst dál →

Společnou domácností se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Číst dál →

Za osoby blízké se pro účely zákona o důchodovém pojištění považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Další informace o osobě blízké. Zákonná úprava § 24 odst. zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění: Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v…

Číst dál →

Za nezaopatřené dítě se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je…

Číst dál →

Sirotčí důchod je dávka důchodového pojištění, na kterou má nárok nezaopatřené dítě v případě úmrtí rodiče (osvojitele) nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů a to po splnění zákonných podmínek. Sirotek má nárok na sirotčí důchod nejdéle do 26 let věku. Další informace naleznete v článku o sirotčím důchodu.

Číst dál →

Vdovecký důchod je dávka důchodového pojištění, na kterou má nárok manžel (vdovec) po úmrtí manželky za splnění zákonných podmínek. Další informace naleznete na stránce o vdovském důchodu.

Číst dál →

Vdovský důchod je dávka důchodového pojištění, na kterou má nárok manželka (vdova) po úmrtí manžela za splnění zákonných podmínek. Další informace naleznete na stránce o vdovském důchodu.

Číst dál →

Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění, na kterou má pojištěnec nárok, pokud se stal invalidním, získal potřebnou dobu pojištění, příp. splnil další podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění. Invalidní důchod se od 1. 1. 2010 dělí na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Do 31. 12. 2009 znal český důchodový systém dva…

Číst dál →

Starobní důchod je dávka důchodového pojištění, na kterou má pojištěnec nárok, pokud dosáhl zákonem stanoveného věku a získal potřebnou dobu pojištění. Další informace naleznete na stránce o starobním důchodu.

Číst dál →

Důchod je dávka důchodového pojištění, která se vyplácí v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele. Důchody dělíme na: starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. V minulosti byly v českém (československém) důchodovém systému zahrnuty i další důchody jako například: za výsluhu let, manželky, sociální, osobní. Tyto důchody v dnešní době již neexistují.

Číst dál →

Potvrzení o žití je doklad, který ČSSZ vyžaduje od důchodců, kteří žijí déle než 270 dní v roce v zahraničí. Těmto důchodcům není důchod obvykle vyplácen pravidelně, ale na základě doloženého potvrzení o žití. Podpis na tomto potvrzení musí být úředně ověřen. Bližší informace naleznete v článku o zaměstnání v zahraničí. Potvrzení o žití vyžadují…

Číst dál →

Redukční hranice se používají při výpočtu důchodů. Uplatňují se při výpočtu výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu. Jak sám název napovídá, redukční hranice „redukují“ (tj. snižují) osobní vyměřovací základ tím, že od určité „hranice“ se pro výpočet hodnotí nižší část osobního vyměřovacího základu. Redukční hranice se od r. 1995 měnily následovně: RH – redukční hranice…

Číst dál →

Náhradní doba pojištění je taková doba, za kterou nebylo zaplaceno pojištění, ale stát tuto dobu přesto hodnotí jako pojištěnou dobu při výpočtu důchodu. Jedná se například o dobu péče o dítě do 4 let věku, základní vojenskou službu, dobu péče o osobu závislou na péči jiné osoby v II. až IV. stupni závislosti nebo omezeně…

Číst dál →

Procentní výměra důchodu je část důchodu, která se stanoví z výdělků (vyměřovacích základů) v rozhodném období a délky doby pojištění. Vyšší výdělky a delší je doba pojištění ovlivňují výši procentní výměry důchodu a tedy i výši vypočítaného důchodu. Důchod se skládá ze součtu základní výměry a procentní výměry. Minimální výše procentní výměry činila až do…

Číst dál →

Základní výměra důchodu je pevně stanovená část důchodu, která je shodná pro všechny důchodce. Základní výměru důchodu neovlivňuje délka doby pojištění a výdělky. Důchod se skládá ze součtu základní výměry a procentní výměry důchodu. Vývoj základní výměry důchodu naleznete na stránce o valorizaci. Základní výměru naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v § 33 odst.…

Číst dál →

Zpětné přiznání důchodu není zákonem omezeno. Výplata důchodu je však obecně možná nejvýše pět let zpětně ode dne uplatnění žádosti. Pouze pokud by nedoplatek důchodu vznikl vinou ČSSZ, je možné důchod doplatit až od 1. 1. 2006. Pouze o předčasný starobní důchod není možné žádat zpětně. Zpětné nároky naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v § 55.…

Číst dál →